Několik let se již zabývám doučováním matematiky především pro středoškolské studenty, ale i pro studenty různých typů vysokých škol. Setkávám se tedy spíše se studenty, kteří si s matematikou příliš netykají a pro některé z nich se stává spíše noční můrou než koníčkem. Přesto se své studenty snažím přesvědčit o tom, že matematika je potřebná pro život a neměli by se jí bát. Co považuji u matematiky za podstatné, kromě toho, že učí konkrétním početním dovednostem, je to, že je už ze své podstaty naprosto logická a jako taková učí studenty principům logického myšlení.

Velmi často se mi při doučování stává, že vysokoškolští studenti narážejí na to, že nezvládli základy středoškolské matematiky. Nerozumí třeba pojmům jako je logaritmus, exponenciální funkce, neznají průběhy základních goniometrických funkcí apod. Těžko se jim zvládá matematická nadstavba, jako jsou derivace a integrály, průběhy funkcí, hledání extrémů funkcí apod. Propagaci výuky matematiky také příliš neprospívá různé výroky, které občas slýcháme z hromadných sdělovacích prostředků. Často mě nadzvihne, když třeba v nějaké vědomostní soutěži se vyskytne většinou dost triviální matematická otázka, soutěžící nezná správnou odpověď, ale moderátor s ním „soucítí“ slovy: „Z toho si nic nedělejte, to bych taky nevěděl, matematika nikdy nebyl mojí silnou stránkou“. Jsem velkým zastáncem povinné maturity z matematiky alespoň na některých typech škol (gymnáziích, technicky zaměřených školách apod.). Myslím si, že pro středoškolsky vzdělaného člověka by mělo být samozřejmostí, stejně jako to, že zná např. autora sbírky Básně kosmické, nebo že ví, kdy byla bitva na Bílé hoře, že bude rovněž znát základy matematiky.

Častým argumentem mých studentů je také to, že tvrdí: „Proč se to máme učit, stejně to rychle zapomeneme“. To je ve většině případů pravda, ale z vlastní zkušenosti vím, že člověku v hlavě zůstane povědomí o tom, jak se nějaký problém dá řešit a to, jak se konkrétně řeší si potom umí najít v literatuře nebo na internetu. Pokud toto povědomí nemá, je později, když je se stejným problémem konfrontován, ztracen.

Skončil bych apelem: Studenti, nebojte se matematiky, naučí vás pro život mnohem víc, než od ní možná očekáváte.