Pro české studenty může být anglický ustálený slovosled mnohdy těžko překousnutelný. V češtině si s ním můžeme hrát o něco více. Na druhou stranu můžeme argumentovat, že pravidelnost věci zjednodušuje. V angličtině je pořadí slov jako mapa, která nás vede významem a pomáhá nám vnímat gramatické vztahy mezi slovy a celkové sdělení.

Konkrétní role slov - jako jsou podměty, předměty nebo jiné větné prvky - se často poznají právě podle jejich pořadí ve větě. V angličtině může změna slovosledu zcela změnit význam dané věty.

To můžeme jednoduše zpozorovat na následujících příkladech, které přestože se skládají z téměř stejných slov, sdělují poměrně jiný význam:

“The crew destroyed the bomb.” – “Posádka zneškodnila bombu.”

“The bomb destroyed the crew.” “Bomba zabila posádku.”

“Did the crew destroy the bomb?” “Zneškodnila posádka bombu?”

“Did the bomb destroy the crew?" “Zabila bomba posádku?”

Jaká jsou tedy pravidla anglického slovosledu?

Vztah SVO: podmět-sloveso-předmět (subject-verb-object)

Pokud bychom si tuto základní trojici představili jako fantastické hrdiny na misi, Podmět (subject) je vůdce, leader, vždy vepředu. Sloveso (verb) je akční bojovník, připravený vytasit meč a vrhnout se do děje. A Předmět (object) jim hlídá záda, jde jako poslední a komentuje dění kolem sebe, aby byli všichni v obraze, dodává detaily.

"The heroes (subject) noticed (verb) a castle (object)." - "Hrdinové (podmět) zahlédli (sloveso) hrad (předmět)."

Tento slovosled tvoří anglickou jednoduchou kladnou větu. Záporná věta potom vzniká tak, že sloveso na sebe zkrátka vezme podobu své záporné formy ve správném čase. Zde by se jednalo o sloveso 'didn’t notice‘ – nezahlédli: „The heroes didn’t notice a castle.“

Kdo ale klade otázky?

Vztah VSO: sloveso-podmět-předmět (verb-subject-object)

Sloveso není jen svalnatý hrdina, ale také chytrý detektiv. Při kladení otázek se ujímá vedení právě ono. Když je čas na výslech, Podmět ustoupí a nechá Sloveso, aby se chopilo kormidla.

"Are the footprints fresh?" - "Jsou to čerstvé stopy?"

Někdy však Sloveso nemusí být na všechno samo a přivede si spolehlivého partnera: pomocné sloveso, jako je např. do, does nebo did apod.

"Do they look human?" - "Vypadají jako lidské?" Přestože se zdá, že podmět "they" předchází slovesu "look", je vhodné zde "look" chápat jako součást pomocného slovesa "do". Pracují spolu jako tým.

Na tyto dva vztahy budou navazovat další pravidla slovosledu, je proto důležité vědět, že jsou základním kamenem.

Další zajímavostí anglického slovosledu je pořadí přídavných jmen. Čeští mluvčí často ani neví, že je to něco, nad čím by se měli zamyslet, mluvčí angličtiny se nad tím zase zamýšlet nemusejí, je to pro ně přirozené.

Pořadí přídavných jmen

Popisujeme-li v angličtině něco více než jedním přídavným jménem, existuje pro to řád:

1. Názor: mínění nebo úsudek o něčem.

2. Velikost: velikost nebo rozměry.

3. Tvar nebo fyzikální kvalita: tvar nebo forma.

4. Věk: stáří nebo doba existence.

5. Barva: barva předmětu.

6. Původ: místo/zdroj původu či náboženství.

7. Materiál: materiál nebo látka.

8. Účel: účel nebo funkce.

9. Podstatné jméno: podstatné jméno, které přídavná jména modifikují

Osobně používám mnemotechnickou pomůcku OSShACOrMP - Opinion, Size, SHape, Age, Color, ORigin, Material, Purpose - Old Sailors So-Happily Admire Crazy Ocean-Reef Monsters Playing.

Takže pro příklad, hezky česky, támhle vidím fakt obří antický nádherný červený dřevěný italský hranatý dekorativní stůl. Je celkem fuk, v jakém pořadí všechna přídavná jména vyčtu.

V angličtině však vidím nádherný obří hranatý antický červený italský dřevěný dekorativní stůl.

"I think the beautiful (názor), large (velikost), square (tvar), antique (věk), red (barva), Italian (původ), wooden (materiál), decorative (účel) table (modifikované podstatné jméno) would look great in your living room."

Jak se mnou určitě bude každý souhlasit (sarkasmus), na pravidlech jsou nejkrásnější výjimky.

V situaci, kde se vyskytuje spona, takzvaně 'linking verb‘, sloveso nevyjadřuje akci. Na rozdíl od sloves, která se vrhají do boje, je "spojovací sloveso" klidnější - nejde mu o akci, ale o popis. Představte si ho jako most, který spojuje podmět s dalšími informacemi o něm. Ve větě "ten dům je velký" je přídavné jméno zásadním komponentem přísudku. V angličtině může mít v takovém případě velikost přednost před názorem: "The house is big and beautiful."

To samé nastává u ustálených spojení – velký zlý vlk, v angličtině big bad wolf (velikost před názorem). Toto spojení symbolizuje úhlavního nepřítele či strach.

V některých případech může být pořadí přídavných jmen pozměněno pro zvýraznění nebo ze stylistických důvodů. Vytvoříme tak specifický tón nebo zdůrazníme určité vlastnosti: "A red, stunning, expensive sports car."  (odchylka od obecného pořadí názor, barva)

Zajímavé je, jak postavení přídavného jména může kompletně změnit význam daných slovních spojení.

"Boy choir" – "chlapecký sbor" / "Choir boy" – "sborista (chlapec)"

"Town home" – "řadový dům" / "home town" – "rodné město"

Příslovečné fráze

Příslovce jsou jako koření v dobrém jídle - mohou větám dodat chuť, hloubku a důraz. Ale stejně jako u koření záleží na tom, kam je dáte! Umístění příslovcí ve větě může změnit hlavní myšlenku, zdůraznit různé prvky nebo jemně změnit význam. Příslovečná určení - která mohou zahrnovat jednotlivá příslovce, příslovečné věty nebo celé výrazy - nám poskytují více informací o čase, místě, způsobu, četnosti nebo stupni.

Pravidlo MPT: způsob-místo-čas (manner-place-time)

V angličtině existuje obecná tendence řadit příslovce v pořadí způsob, místo a čas. To znamená, že pokud je ve větě použito více příslovcí, prvně uvádíme způsob, dále místo a nakonec čas.

"She danced gracefully (manner) on the stage (place) last night (time)."

"Ladně (způsob) tančila na pódiu (místo) včera večer (čas)."

V češtině to může znít docela kostrbatě a řekli bychom spíše "Včera večer ladně tančila na pódiu." Pokud bychom 'včera' umístili v anglické větě na začátek, nejednalo by se o chybu, ale vytvořili bychom tak důraz na fakt, že se to dělo včera.

Máme-li v anglické větě více míst, obecně se uplatňuje pravidlo menší místo -> větší místo: "They walked from the house (smaller place) to the beach (larger place)." – "Šli z domu (menší místo) na pláž (větší místo)."

Podobně to funguje s časem, kde řadíme od kratšího období k delšímu: "He studied for an hour (shorter period) every day (longer period)." - "Studoval hodinu (kratší období) každý den (delší období).

Umístění

Jak jsem již naznačila výše, příslovce se mohou ve větě pohybovat podle toho, který aspekt chceme zdůraznit. To většinou děláme pomocí příslovce na prvním místě: "Yesterday, I went to the store."  - "Včera jsem šel do obchodu."

Uprostřed může příslovce stát, například v případě, že jim modifikujeme sloveso: "He is always running." – "Neustále běhá."

Příslovce umístěná na konci věty často slouží k uzavření myšlenky nebo k doplnění závěrečných detailů: "They’ll be here soon." – "Za chvíli jsou tady."

Přímý a nepřímý předmět

Ve standardním slovosledu běžně vidíme předmět za slovesem. V takových případech se jedná přímý předmět (direct object): "She bought a book." – "Koupila knihu."

Máme-li však předměty dva, nepřímý předmět bude ten přímý předcházet: "She bought me (indirect object) a book (direct object)." – "Koupila mi knihu."

Výjimkou z tohoto pořadí je například situace, kdy pro zdůraznění použijeme předložku "to", "for" apod.: "She bought the book (direct) for me (indirect)." - "Tu knihu koupila pro mě.”

Závěr

Tato pravidla jsou sice pevným východiskem, ale pravdou je, že anglický slovosled je plný triků, rafinovaností a výjimek. Je to dynamický systém, v němž hrají významnou roli kontext, záměr a styl. Například idiomy se mohou vymykat standardním pravidlům a někdy může porušení pravidel vytvořit silný efekt nebo zapamatovatelnou frázi. Navíc existují ještě hlubší vrstvy zahrnující frázová slovesa, inverzi v otázkách, důrazově vytýkací konstrukce a jiné, které anglické gramatice dodávají další složitosti a nuance.

Zvládnutí anglického slovosledu není jen o zapamatování si pravidel, ale o pochopení toho, jak je kreativně používat k vyjádření významu, tónu a důrazu. Na své další cestě ve studiu angličtiny se slovosledem experimentujte a věnujte pozornost tomu, jak tato pravidla používají v různých souvislostech rodilí mluvčí. Skutečné umění spočívá v tom, že znáte pravidla natolik dobře, abyste si s nimi mohli hrát a vytvářet věty, které jsou nejen správné, ale také živé a přesvědčivé. Nezapomeňte, že každý zvrat v pořadí slov může přidat nový zvrat do příběhu, který vyprávíte!