Sama si vzpomínám, jak do mě na základní škole a na gymnáziu v angličtině nalívali všechny slovesné časy a jinou gramatiku až do té míry, že nakonec než jsem byla schopna říct jednu větu, musela jsem tolik přemýšlet, jaký čas, člen, předložku...použít, že jsem nakonec neřekla nic. Až později s praxí jsem pochopila, že pro efektivní naučení se jazyka od úplného začátku, je třeba se nejdříve naučit základní gramatiku (to je přítomný, minulý a budoucí čas, příadně kondicionál) a dostatek slovní zásoby a pak hlavně začít mluvit. Tím student nabere zkušenosti a přestane se nového jazyku bát. Pokročilejší gramatika se pak daleko lépe učí, když se člověk nebojí mluvit a je schopen si v jazyce (i když s chybami) trochu popovídat.