Proč měla slečna studující Gymnázium větší problém vymyslet 10 slov? Důvodem je naučený způsob myšlení. Přirozené myšlení lidí spočívá ve volných a proudících asociacích kdy jedna myšlenka vede k druhé v závislosti na osobních zkušenostech a vnímání (což je vrozený psychický proces kterým zprostředkováváme informace o stavu vnějšího a vnitřního prostředí díky smyslovým orgánům například sluchem vnímáme zvuk, zrakem hmat, čichem chuť, a dále rovnováhu, teplo, tlak, hmat, viscerální...)

Proces vnímání zajišťují receptory (oko, ucho, nos...) dále dostředivé nervy a mozek. Informace z receptorů se nazývá počitek a poté co je tato informace zpracována nazývá se vjemem (při kousnutí do jablka je počitek chuť jablka ale vjem je samotné jablko protože vnímáme jablko.) Vnímání je možné ovlivnit. To znamená, že je možné změnit způsob, jakým vidíme možnosti se učit a je možné naučit nás přemýšlet méně přirozeně a zbytečně složitě v odstavcích, dlouhýc h textech a nesrozumitelných pojmech jak je někdy nutné ve školách protože jiné metody neznáme. Funkce přenosu informací v mozku „V mozku putuje myšlenka díky elektrickým výbojům mezi synapsemi mezi neurony, tyto výboje jakoby proklešťují cestu informacím a čím častěji tedy jedna a ta sama myšlenka probleskne naší hlavou, tím snazší to pro ni bude příště. Z toho plyne, že opakováním si člověk pamatuje. To znamená, že opakované výboje jistým směrem mezi synapsemi nás navykají na tu danou situaci, kterou právě prožíváme. Například deprese se charakterizuje jako nemoc pokud jí člověk trpí více než dva týdny, to proto, že každý den znovu a znovu probíhají stejné myšlenky naší hlavou (stejné výboje mezi synapsemi) a tím, se depresivní nálada upevňuje. Takto lze upevňovat i přesvědčení, že učení se z knih a složitých pojmů nazpaměť místo jejich přirozeného pochopení a zapamatování si souvislostí (díky zkušenosti a vhledu) a tedy pak celku je správná a jediná možnost jak dobře vystudovat. Ovšem to, že člověk pak nedokáže plynule vymyslet 10 slov, která ho první napadnou ke slovu štěstí, protože má tak zablokované přirozené přemýšlení, a když nemá něco naučeného nazpaměť, nedokáže se vyjádřit a být kreativní, mít svůj vlastní způsob vyjadřování a být šťastný, na to se dnes jaksi zapomíná. Osobní zkušenosti s myšlenkovými mapami Já jsem osobně na tento problém narazila při výuce, kde si dívky měly vyhledat informace o nějakém tématu a o něm hovořit v kuse celkem 5 minut. Problém nebyl v neznalosti jazyka ale v tom, že nevěděly co říci a po 2 minutách se zasekly. Dala jsem jim tedy za úkol doma vypracovat jednoduchou myšlenkovou mapu, která bude mít hlavní téma například Austrálie. Uprostřed strany byl v bublině nadpis Austrálie a kolem dokola další bubliny s nadřazenými pojmy jako jsou například Historie, Geografie, Kultura, Zvířectvo a tak dále. Od těchto pojmů vedou dále větve, které obsahovaly právě klíčové slova či krátké věty. Napřed si mohly slova která neznaly napsat česky a poté vyhledat ve slovníku anglicky pro rozšíření slovní zásoby.

Na potítku u maturity je chvíli čas si dané téma připravit. To je přesně to množství času, které by jim mělo zabrat vytvoření vhodné dlouhé myšlenkové mapy, podle které se dá systematicky a plynule mluvit i 15minut v kuse. Příští hodinu tedy přišly slečny s myšlenkovou mapou a začaly postupně větev po větvi o tématu mluvit. Nakonec neměly problém mluvit v kuse celých 5 minut hned na první pokus. Když jsem se zeptala, jak dlouho jim trvalo mapu vytvořit, odpověděly mi, že přibližně 10 až 15minut (napsání mapy, ne vyhledávání informací na základě mapy nebo zvyšování svých znalostí o tématech v mapě probíraných).