Předpřítomný čas aneb nenáviděný present perfect

Předpřítomný čas aneb nenáviděný present perfect

Publikováno: 24. 6. 2025 Autor: Monika K.

Angličtina patří, co si budeme povídat, k těm jednodušším jazykům na to, se je jakžtakž naučit. Není zde skloňování podstatných, přídavných jmen a zájmen (ani číslovek), tudíž neřeším otravné koncovky apod.

Jsou zde pouze 2 členy a tj. určitý a neurčitý, ale! žádné nesmyslné "ten, ta, to". Je zde tedy pouze ten (ta, to) stůl anebo nějaký stůl a hotovo.

Problém jsou ovšem časy: zatímco čeština si vystačí  se 3 (minulý, přítomný a budoucí), angličtina jich má mnohem víc. A všechny se používají! Pravda, některé mnohem méně.

Já bych se však chtěla věnovat předpřítomnost, jež je čas, který dělá studentům potíže. Proč? Protože nic takového prostě v našem jazyce neexistuje, my si krásně vystačíme s přítomností nebo minulostí, namísto tohoto "patvaru".

V anglickém jazyce se ovšem tento čas používá běžně, a navíc má ještě svůj průběh (ostatně jako všechny ostatní časy.

Protože jsem líný člověk, já bych si vysvětlení použití tohoto času ulehčila: nezabývala bych se tu až tak tím, že něco začalo v minulosti a pokračuje přes přítomnost až do budoucnosti-to je dost vágní a studenti neví, co si pod tímto představit, ale zaměřila bych se na časové výrazy, který se s tímto časem pojí.

A to jsou: today, this (morning, week, month, year), so far (=dosud), not yet (ještě ne, already (už), since (=od té doby co), never, ever, for, just


Takže příklady?

I have got a brilliant idea today.

He has just left for work.

He has not replied to my e-mail yet.

So far i have made 20.000 dollars.

I have known him since 1990.

I have never eaten octopus.


A tak dále.

Také se používá, pokud žádný časový výraz neuvedu vůbec, např. He has given me a gift.


Zatímco minulé časy mají následující příslovečná určení času:

yesteray (morning, afternoon, evening), last (Monday, night, Christmas, May), in 1989, when I was a child.


předpřítomnosti není třeba se obávat skládá se z tvaru slovesa have + minulého příčestí (tj. tzv. 3. tvar sloves), u pravidelných tedy přidávám koncovku -ed, u nepravidelných se je bohužel musím naučit (př. know-known, get-got, give-given).