Angličtinu učím krátce, ale již za pár měsíců, možná už za pár týdnů jsem poznal, že vyučování angličtiny není o tom sedět v lavici, dělat cvičení v učebnici, napsat si doma úkoly a naučit se 50 slovíček na test, který bude příští týden. Jasně, člověk se nějak slovíčka naučit musí, nicméně to nemusí být otrava.

Moje slovní zásoba v angličtině pochází především ze seriálů (filmů), kde si mohu zapnout titulky a nebo z počítačových her.

Tyto dva způsoby jsou nejlepší jak si slovní zásobu rozšířit. Co se týká samotné výuky, tak to nesmí být nuda. Nikomu nelezou informace do hlavy když se nudí. První hodinu je nejlepší se s člověkem poznat, najít společné zájmy a popřípadě zjistit jakým způsobem dotyčného nejsnáze naučit.

Konverzace může probíhat o tématech, které zajímají učitele i studenta. To samé platí u dětí, není možné s pětiletým dítětem sedět u stolu a čekat, že vás bude hodinu poslouchat. Výuka musí být pro dítě zajímavá a akční.

Dále je i rozdíl doučovat osmnáctiletou slečnu nebo šedesátiletého pána. U jednoho se člověk musí snažit zaujmout, udělat výuku zábavnou a druhého zvolit jinou metodu, kde musíte mluvit pomalu, mít trpělivost apod. Rád naučím angličtinu každou věkovou skupinu a budu rád za další zkušenosti :)