Většina rodičů, když už se rozhodne pro doučování, trvá na disciplíně a vydrží. Ale existují i výjimky, rodič má potřebu ukazovat svoji náklonnost destruktivním způsobem a začne rušit za odměnu hodiny doučování po dvou měsících a ignoruje doporučení vytrvat alespoň půl roku nebo jeden rok. Tím zhatí dosavadní úsilí o zlepšení sebevědomí žáka a po dvou měsících mizivé účasti na výuce oznámí s výčitkou, že syn přinesl zase čtyřku. 

Zamýšlím se nad tím, co k tomu rodiče vede, zda nějaká nenadálá finanční zátěž, když svorně odmítají i cvičení zdarma. Nakonec se dozvím vyplyne, že si rodič takto svého potomka předchází a dítě odmění za zlepšení tím , že mu poskytne úlevy. Čímž mu způsobí návrat potíží ve škole. 

V takovém případě si kladu otázku, co mohu vyčítat žáčkovi.

Když žák přinese první jedničku nebo jedničky, tak je potřeba vytrvat rok, minimálně půl roku.  Učitel ve škole si všimne, že zlepšení možné je a pokud se vrací zhoršení po krátkém zlepšení, tak se může oprávněně zlobit a být k výkonu žáka méně tolerantní.