Francouzština pro každého - jde to!

Francouzština pro každého - jde to!

Publikováno: 11. 9. 2017 Autor: Zdislava D.

Pokud jste tento článek rozklikli, pravděpodobně o výše uvedeném tvrzení máte určité pochyby. Co to ta holka vykládá? Nojo, mladá nadšená studentka, trajdá si po světě a myslí, že může rozdávat rozumy. Neví ale, že s věkem člověku ubývá volného času, přibývá starostí, musí vařit, žehlit, prát a sekat trávu, chodit na poštu a tak vůbec a ještě aby do sebe hustil nějakou gramatiku. Na to už prostě od určitého věku člověk nemá kapacitu.

A já vám něco řeknu - má!

Francouzštinu začínám učit pátým rokem a za tu dobu mi rukama prošli studenti a studentky všech věkových kategorií, každý se svými vlastními očekáváními a potřebami - od dětí na prvním stupni ZŠ, přes mladé nadšence, které teprv čeká střední a všechno, co k ní patří, připravovala jsem na maturitu i na přijímačky na VŠ, prošla jsem už i přípravou budoucí maminky na bilingvní výchovu své francouzsko-české holčičky, pomáhala jsem s překlaldem pokut za parkování a mému nejstaršímu studentovi bude letos 67 let. Z každého ze svých studentů mám dobrý pocit, vím, že každý z nich na sobě za dobu naší spolupráce hodně zapracoval a bylo skvělé vidět postupně všechny ty dobré výsledky, kterých jsme spolu dosáhli. Po všech těch hodinách, které jsme spolu strávili, všech gramatických a překladatelských oříšcích, které jsme společnými silami rozlouskli, po všech úspěších, z kterých jsme se moh li společně radovat, vím jedno - jediné, na čem doopravdy záleží, je nadšení. Všechno ostatní jde stranou. Všechno ostatní se dá upravit. Nevyhovuje vám učebnice, nevadí, zkusíme jinou, nebo budeme pracovat bez učebnice, můžeme si číst články z internetu, nebo romány od Victora Huga, když budete chtít. Někdo rád kouká na francouzské youtubery, někoho zajímá politika a někdo si chce hrát s plyšáky na cestování po Paříži. Ve fantazii se meze nekladou! Někdo rád prokecá celou hodinu o klucích ve třídě, o svých prvních láskách a velkých plánech do budoucna, které mu nedají v noci spát.

Někdo nerad sděluje vlastní názor na věc a radši si projde pár cvičení na COD a COI. A já říkám - výborně, všechno se počítá! Miluju, když vidím, že moje práce má nějaký smysl, že si s každou hodinou rozumíme víc a víc, že najednou už víte, kdy použít passé composé a kdy imparfait, nebo jenom prostě umíte popsat svoji rodinu nebo zeptat se na cestu na metro. Každé nové slovíčko, každá další věta, kterou správně sestavíte, je dalším krokem na naší společné cestě. Svoje studenty se snažím povzbuzovat za každých okolností. Vím, že někdo nemá přes týden čas připravovat si úkoly a někdo je naopak rád zahrnut prací na doma, někdo si špatně pamatuje nová slovíčka a někdo potřebuje více času na vstřebání nové gramatiky a spousta lidí, hlavně starších, se stydí za svoji výslovnost, ale já bych vás chtěla všechny povzbudit - nebojte se ničeho! Chyby dělá každý. Nikdo není dokonalý. Najděte si svoji cestu, najděte si způsob, jakým vás baví se učit, a půjdem do toho spolu! Nezáleží na tom, kolik je vám let, kolik máte přes týden času, kolik dalších jazyků už umíte, jestli jste traktorista nebo doktor věd.

Já smekám před každým, kdo se do tohohle krásnýho ale složitýho a někdy dost záludnýho jazy ka rozhodl ponořit, skočit do něho s radostí, napít se z něho a zaplavat si v něm a hlavně - užít si ho! Howk.