V osmé třídě základní školy mě učil učitel, který přísně vyžadoval odříkávat nazpaměť všechny vzorce, poučky a postupy řešení příkladů. Žákům, kterým matematika nešla, ale snadno se učili zpaměti věci, o kterých nevěděli „proč“ tak jsou, tento postup pomohl postupovat podle naučeného návodu.

Odříkávat poučky a vzorce mi pomáhalo logicky si zdůvodnit o čem mluvím. Bylo pro mne daleko snazší porozumět problému a myšlenku přesně formulovat slovy, než se naučit větu zpaměti. Správné vyjádření myšlenky vyžadovalo důsledné dodržování správných termínů (slov) a správné sestavení věty. Moji spolužáci si velmi brzo všimli už na základní škole, že jsem se naučil matematické termíny, definice a poučky a tak často po mě chtěli, abych jim nejen vypracovával úlohy a dával opisovat při písemkách, ale také, abych jim látku vysvětloval.