V následujícím souboru na sebe navazujících článků se zaměříme na základní oblasti psaní odborného textu i v kontextu toho, že by nebylo možné osobně konzultovat akademický text s vedoucím práce, například z důvodu současné koronavirové krize. Akademickým textem je myšlena zejména bakalářská, diplomová, disertační, rigorózní či MBA práce pro účely této série článků. Doporučení a rady lze prakticky obecně uplatnit pro jakýkoliv akademický text, který píšete nebo se připravujete psát. Obecně je možné uvést, že studenti na českých vysokých školách i zejména na zahraničních vysokých školách píšou během svého studia množství různě rozsáhlých odborných textů. Z vlastní zkušenosti vysokoškolského pedagoga mohu uvést, že jejich kvalita je různá, a že jen praxe v psaní odborných akademických textů a zkušenosti s jejich tvorbou pak umožní zpracovat kvalitní závěrečný akademický text.

V tomto úvodu chci uvést, že při výběru a tvorbě tématu práce je nutné se vyvarovat zásadní začátečnické chyby pisatelů odborných akademických textů spočívající ve snaze zpracovat téma co nejvíce obsáhleji a zahrnout co nejširší problematiku. Je nutné si ale uvědomit, že píšete například bakalářskou či diplomovou práci s konkrétním tématem, a že po formální stránce má tento akademický text stanovený určitý rozsah ve formě počtu doporučených stran. I z tohoto důvodu, je vhodné plánovat rozvržení teoretické i navazující praktické části akademického textu s ohledem na tento doporučený rozsah z formálního hlediska. Je vhodné proto volit kapitoly teoretické části práce tak, aby byly poznatky z teoretických kapitol optimálně prakticky rozpracovány také v navazující praktické části, případně v doporučeních či návrzích, pokud je v textu také nějaká návrhová část. Předchozí dílčí semestrální a seminární práce vás mají připravit k tvorbě komplexnějšího akademického textu, který má prokázat zejména získané studijní vědomosti aplikovat a analyzovat a řešit různé problémy.

Jsem toho názoru, že vlastní zkušenosti i využití různých dalších odborných zdrojů jsou dobrým základem k napsání kvalitního závěrečného akademického textu. Skutečností je to, že obsahová podoba každého akademického textu se bude lišit nejenom tématem, ale též oborem, ve kterém je akademický text zpracován. Stejně tak formální úprava a požadavky se budou odlišovat podle individuálních specifik každé vysokoškolské vzdělávání instituce a obecně neexistuje jednotná šablona pro psaní akademického textu. Samozřejmě jsou dány citační normy, které se však také mohou podle jednotlivých vysokých škol v dílčích částech odlišovat od zavedeného standardu. V úvodu se tedy zaměříme na formulaci základních pravidel, která je možné obecně aplikovat u každého akademického textu.

Pravidlo I.

Volba tématu akademického textu odpovídá zájmům a studijnímu zaměření studenta, protože v rámci studia je k dispozici většinou více témat z různých kateder či od jednotlivých akademických pracovníků, ale student by se měl téma volit především s ohledem na svoje zaměření, na svoji specializaci, případně na to, čemu se plánuje ve své pracovní a profesní kariéře věnovat. Důležité je též rozmyslet si, jak náročné téma je a zda je schopen jej student zpracovat. Za velmi důležité pak považuji reference na daného akademického pracovníka, který téma vypisuje a akademický text vede jako vedoucí. Za skutečně zásadní považuji zjistit si z předchozích let, jak tyto práce byly daným vedoucím vedeny, jak často a jak kvalitně komunikuje, jak je náročný a jak je ochoten poradit a konzultovat zpracování akademického textu. Rád bych zdůraznil, že volba správného vedoucího se stejně, ne-li více důležitá, jako je tomu s volbou tématu akademického textu. Je-li vedoucí práce kvalitní a komunikativní, váš text může být v takové kvalitě zpracování, že na něj můžete navázat příkladně v další vědecké či akademické činnosti.

Pravidlo II.

Při volbě tématu akademického textu je nutné zvažovat také dostupnost odborných zdrojů a pramenů, které jsou relevantní pro zpracování daného tématu. Existují témata, která jsou inovativní, doposud vědecky nezkoumána v českých podmínkách a nebudou k nim existovat minimálně české zdroje. Text k inovativnímu tématu v daném oboru je jistě cenný a lze na něj následně akademicky i vědecky navázat, o to obtížnější je ale získat relevantní zdroje poznatků a informací. Zde musím doporučit, pokuste se analyzovat co nejvíce relevantních zdrojů, a to i z vlastních dostupných databází, které máte k dispozici v rámci vaší vysoké školy a možná o nich ani nevíte. Často jsou součástí informačního systému či intranetu vysoké školy či existují externí odkazy na tyto databáze. Pracujte s relevantními a aktuálními odbornými zdroji, jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Pozor ale například v právních oborech, kde dochází k novelizacím a přijímáním nových právních předpisů a zdroje se stávají často zastaralými. Aktuálnost relevantních zdrojů považuji za minimálně stejně důležitou jako jejich dostupnost.

Pravidlo III.

Pracujte s prameny správně, s ohledem na své vlastní zkušenosti a znalosti. Neváhejte si nechat poradit od zkušenějších osob a zejména pak konzultujte doporučení k volbě pramenů s vedoucím akademického textu. S ohledem na druh akademického textu, bakalářské či diplomové práce se zvyšují nároky na počet odborných zdrojů, a to nejenom na tuzemské i na zahraniční odborné zdroje. Osobně doporučuji si k tématu nejprve prostudovat a dohledat relevantní odborné zdroje se kterými chcete pracovat a tyto následně konzultovat s vedoucím práce zejména s ohledem na jejich vhodnost a relevantnost k řešenému tématu akademického textu.

Pravidlo IV.

Nejenom teoretické kapitoly akademického textu jsou důležité. Obdobně významné je také praktická část a volba metodologie praktické části akademického textu. Jsou témata teoretického zaměření, ale z vlastní praxe mohu uvést, že většinou lze ke zvolenému tématu zvolit vhodnou metodologii, která bude nejvíce relevantní. Například, pokud si zvolíte téma personální strategie ve zvolené firmě, pak v praktické části je možné se zaměřit na kvantitativní či kvalitativní výzkum, ale též zvolit obě možnosti výzkumu, a to příkladně jak dotazník, tak rozhovor a tímto získané informace objektivizovat i v kontextu s uvedenými teoretickými poznatky, které byly zpracovány v jednotlivých kapitolách teoretické části akademického textu. O možnostech kvantitativního a kvalitativního výzkumu bude pojednáno v dalších částech článků, které se týkají psaní akademického textu.