Author's photo
Doris T.
fyzika

Fyzika - vesmír

Dobrý den potřebovala bych odpověď na tyto otázky.

Přílohy:
Question image
2 odpovědí
Příčinou střídání dne a noci je vlastní rotace Země.

Příčinou ročních období je náklon osy rotace Země vůči rovině ekliptiky - dráhové elipsy.

Fyzikální a hlavně geometrickou podstatou slunovratu je okolnost, když spojnice střed Slunce a střed Země svírá nulový úhel s půdorysným průmětem zemské osy do roviny ekliptiky, tedy dráhové elipsy, čili obě úsečky jsou na jedné přímce. Čili o zimním slunovratu z hlediska severní polokoule je situace tato: na jedné přímce je spojnice střed Slunce, pak půdorysný průmět jižního pólu, střed Země, půdorysný průmět severního pólu to vše v rovině ekliptiky v tomto pořadí. Proto tedy, jelikož je průmět jižního pólu mezi středem Slunce a středem Země o zimním slunovratu na severní polokouli, je tedy na jižní polokouli ve stejný okamžik letní slunovrat. Dále o letním slunovratu na severení polokouli je geometrická situace tato: na jedné přímce je střed Slunce, půdorysný průmět severního pólu, střed Země , půdorysný průmět jižního pólu. Protože je tedy průmět severního pólu mezi středem Slunce a středem Země v rovině ekliptiky, proto na severní polokouli nastane letní slunovrat a současně na jižní polokouli zimní slunovrat, jelikož průmět jižního pólu je na spojnici dále od Slunce.
Co se týče rovnodennosti, tak z geometrického hlediska je situce tato: rovnodennost nastává v okamžiku, kdy se při pohybu od cca perihelia k cca apoheliu (z hlediska severní polokoule) mění spojitě úhel mezi spojnicí střed Slunce střed Země a půdorysným průmětem zemské oy do roviny ekliptiky a v okamžiku rovnodennosti je přesně pravý, pi/2 čili 90°, okamžik před rovnodenností je menší než 90°, okamžik po rovnodennosti se stále zvětšuje nad 90° až na přímý, takže proto tedy o slunovratu nula nebo 180°, záleží kterou polokouli posuzujeme.
To je skutečná fyzikální a geometrická příčina slunovratu a rovnodennosti. To, jak se vykládá, že Slunce při rovnodennosti překračuje nebeský rovník či o slunovratech je přímo nad obratníkem Raka či Kozoroha, je jen vedlejší okolností, vyvolanou dosavadním postavením souhvězdí na obloze do kterých se Slunce takto promítá (kdyby byla souhvězdí "jinak" uspořádaná, tak se to bude promítat "jinak"). Ale ne příčina. Příčina je dána vzájemným geometrickým postavením spojnice střed Slunce-střed Země a půdorysného průmětu nakloněné zemské osy do roviny eklitiky alias roviny dráhové elipsy. Čili z toho je také dobře vidět, proč musí být osa skloněná k ekliptice, aby nastal slunovrat a rovnodennost. Kdyby totiž byla zemská osa přesně kolmá k rovině ekliptiky, pak by se oba póly severní i jižní promítaly do středu Země a to vše v jediném bodě. Aby mohlo "něco" svírat úhel, který je podmínkou rovnodennosti (budˇ pi/2 nebo 3pi/2), nebo slunovratu (buď pi a 0) tak na to je třeba úsečky a tu dá při průmětu do rovniny ekliptiky pouze nakloněná zemská osa. Kolmá osa rotace se promítne do roviny oběžné dráhy jako bod a pak nelze o slunovratech či rovnodennostech v takovém systému hvězda planeta hovořit, nenastanou.

Příliv a odliv je vyvolán okolností, že systém Země Měsíc tvoří soustavu, která rotuje jako celek kolem Slunce a dále také kolem společného těžiště. Má tedy vzájemné společené těžiště, které leží sice uvnitř Země, ale není totožné s těžištěm Země. Takže na přivrácené straně Země k Měsíci převáží vliv gravitačního působění na mořské vody a tam je příliv, na odvrácené straně zase převáží vliv odstředivé síly této rotující soustavy a vznikne téměř stejně velký příliv. Automaticky na spojnici, jež je kolmo na spojnici střed Země a střed Měsíce vznikne odliv na obou protilehlých místech, automaticky proto, že příliv znamená, že vody vlivem slapové síly "odněkud" navýší mořskou hladinu a jelikož vody je na povrchu Země "stejně", tak musí v podobě odlivu současně "jinde" chybět. Dále pokud se stane, že v jedné přímce je Slunce a soustava Země Měsíc, tak se příliv stane ještě vyšším a podobně v souhlase s tím odliv nižším.

Měsíc, tím že má vůči Zemi vázanou rotaci, tak jeho jeden den trvá jako jeho celý oběh kolem Země. Proto tedy vůči Zemi má stále stejnou stranu. Nicméně v důsledku tzv. librace je vidět z měsíčního povrchu přesto více, cca 59 procent povrchu. Dále protože zemská rotace se v důsledku slapových sil, také vyvolaných Měsícem zpomaluje, tak současně s tím se Měsíc také od Země neustále vzdaluje. Ale nikoliv nade všechny meze. Totiž důsledkem zpomalování rotace Země na straně jedné a vzdalování Měsíce od Země na straně druhé bude okolnost, že Země bude mít vůči Měsíci také vázanou rotaci, takže jeden den na Zemi bude trvat tolik času, kolik času bude třeba na jeden oběh Měsíce kolem Země. Ten však bude trvat také delší dobu, jelikož v té době bude od Země vzdálen na cca 525 000 km místo dnešních cca 380 000 km, je to dáno okolností zachování momentů hybnosti dvojsoustavy Země Měsíc .

Slunce samotné rovněž má vlastní rotaci, jsou tři zóny E (ekvatoriální, vůči hvězdám cca za 25 dní, vůči Zemi cca za 27 dní), P (polární, cca za 31 dní), W (zonální, mezi 25 - 31 dní) , uvnitř Slunce cca do 240 000 km od středu je dostatečný tlak a teplota na průběh termonukleární reakce, kdy se přeměňuje vodík na helium a až dojde helium, následně lithium a ten děj probíhá až po železo. Pak bude záležet, jaké množství 56Fe bude v bílém trpaslíku jako pozůstatku Slunce a dle toho ze Slunce bude jednou buď neutronová hvězda či nikoliv.

Světelný rok je vzdálenost, kterou uletí světlo za jeden tropický rok, tedy 365.2422 * 86400 středních slunečních vteřin * 299792458.5 m/s = cca 9.46 * 10^12 km .

Sluneční soustava se nachází v Mléčné dráze na vnitřní straně ramene v Orionu cca 7-8 kpc od středu galaxie a cca 2 kpc od galaktického rovníku severně (jeden parsec je cca 3.26 světelného roku).
Dobrý den, není problém, do kdy to potřebujete?