Tak předpokládám, že se jedná o konstruktivní geometrii, jde to v jakémkoliv promítání, třeba v axonometrii, ale máte to zde ve volném rovnoběžném promítání, funguje to podobně. Stačí si uvědomit, v jaké "větší" rovině leží KCG, je to zároveň ACGE a dále v čem leží LDH, tedy v LDHL´, ty se protnou v "horní" a "dolní" podstavě krychle v P, Q a v té leží ta průsečnice a protože se jedná jen o "menší" části těch "větších" ploch, tak konce té "delší" průsečnice jsou dány jejich průsečíkem s těmi spojnicemi těch vlastně stran trojúhelníků, které ji "zkrátí" , U té druhé krychle se ty zadané trojúhelníky vůbec neprotnou, jelikož i jen tak pohledově, sponice AG je "nad" sponicí LH, čili jeden trojúhelník LDH je jako celek níže, druhý KAG výše, když tak se ještě podívám.

oba dva příklady jsou prakticky stejné, takže vyřeším jen áčko :)
prvním krokem je sestrojit řezy krychle danými rovinami. Rovina KCG krychli protne v těchto úsečkách: hrana AE, úsečka EG, hrana GC a úsečka CA.
Rovina LDH krychli protne v těchto úsečkách: LD, MH (kde M je střed FG), LM a hrana DH.
nyní se podívejme na dolní podstavu: průsečnice KCG s dolní podstavou a průsečnice LDH s dolní podstavou se protínají v jednom bodě dolní podstavy - nazvěme si jej třeba X.
To samé v horní podstavě - průsečnice LDH a KCG s horní podstavou se zde protínají v jednom bodě - nazvěme jej třeba Y.
Nyní máme dva body, které patří do průniku těchto rovin, což nám stačí k sestrojení přímky.