Pokud správně chápu zadání, je potřeba vymyslet větu, kterou se zeptám na větu vedlejší, která je už ve cvičení daná. Příklad: jestliže nasypete do krmítka ptačí zob, přiletí mnoho ptáčků. Kontrola: za jakých podmínek přiletí mnoho ptáčků? Jen doplňujete nějaké logické pokračování věty či její začátek. :)

Vypadá to, že u krmelce povstávají dvě laně.
Kdybys viděla borůvky, nasbírej jich plný hrnek.
Nikdo z hráčů si již nepamatoval, kolik bylo v důlku kuliček.

Výborně, přesně toto cvičení jsme dnes dělali na hodině. Jde o to naučit se ptát správně na vedlejší větu. Žáci se často neumí zeptat, potom určí špatně i druh vedlejší věty. I když každý doplní obsah věty jinak, každý vlastně vytvoří stejný druh VV, protože druh věty vedlejší predikuje už spojka, která je ve cvičení napsaná.
Postup:
Ptám se vždy nějakou otázkou (stejný princip jako na větný člen), protože VV je vždy nějaký větný člen věty hlavní a hlavní větou (něčím z hlavní věty), takže tou větou kterou vytvořím na tu , co už je tam vytištěná.

Např:
Viděl jsem, že u krmelce postávají dvě laně.
Koho, co jsem viděl? (....že u krmelce (je to vedlejší věta předmětná)

Kdybys viděla borůvky, nezapomeň mě upozornit.
Kdy, za jakých podmínek mě nezapomeň upozornit? (Kdybys viděla..... VV příslovečná podmínka)

Přišel pozdě, protože mu ujel autobus.
Proč (z jaké příčiny) přišel pozdě? (protože mu ujel.... VV příslovečná příčinná)

Líbily se mi převážně květiny, které se pnuly na dřevěný plot.
Jaké květiny se mi převážně líbili? (které se pnou, pnoucí......VV přívlastková)

Každá vedlejší věta jde nahradit větným členem a patří do větné stavby (je závislá,rozvíjí, je hierarchicky pod) věty hlavní.