Nejsnazší je použít dvakrát vztah pro hydrostatický tlak p =h . r . g (r - hustota, nepíše to řecká písmena).
Pro vodu vyjde p = 0,2 . 1000 . 10 Pa = 2000 Pa
Pro rtuť p´= 0,02 . 13600 . 10 Pa = 2720 Pa
Že za daných podmínek bude hydrostatický tlak rtuti větší plyne i z toho, že proti vodě klesla hloubka 10x, ale hustota vzrostla 13,6x. Tlak rtuti bude tedy 1,36x větší, což plyne i z výše uvedených výpočtů.

Tak jednoduše na hladině tedy v nulové hloubce působí v obou případech tlak vzduchu, který se neztratí, proto je nutno s ním obecně počítat a ten je sám o sobě stejný, jako cca 10 m vysoký sloupec vody a při navrhování zařízení pod vodou jej nelze ignorovat . Ale protože ty tlaky v různých kapalinách jen porovnáváme, tak nic neovlivní. Takže 10 m výšky vodního sloupce způsobí tlak 100 000 Pa, tedy 0.2 m je 1/50 z 10 m, tedy 100 000 / 50 = 2000 Pa. A podobně, jelikož hustota rtuti je 13.534 * větší, než hustota vody, tak odpovídající sloupec rtuti, co způsobí tlak 100 000 Pa bude 10 m *2/73.8 = 738 mm rtuťového sloupce způsobí tlak rovněž 100 000 Pa, pak 2 cm jsou ze 73.8 cm = 2/73.8, tedy tlak bude 100 000 *2/73.8 = 2710 Pa. Kdybychom připočetli ještě tlak vzduchu při hladině obou kapalin, tak v případě 20 cm pod hladinou vody bude tlak 100 000 Pa (vzdušný obal) + 2000 Pa tlak samotné vody = 102 000 Pa. U rtuti podobně 100 000 Pa (vzdušný obal) při hladině rtuti + 2710 Pa samotná rtuť = 102 710 Pa. Počítat při návrzích podvodních zařízení "jen" s hydrostatickým tlakem není příliš rozumné, ten atmosférický nezmizí. Takže zde v tomto případě větší hydrostatický tlak bude v menší hloubce u rtuti, než ve větší hloubce u vody.