Název kyslíkaté kyseliny se řídí oxidačním číslem hlavního atomu. U základních kyselin se ho lze snadno dopočítat, jelikož kyslík je v ox.č. -2 a vodík +1, celá molekula kyseliny je elektricky neutrální, tudíž součet všech plusů a mínusů musí dát nulu.
Máme-li tedy H2SO4, víme, že z vodíků je 2*+1 a z kyslíků 4*-2, tj. +2-8=-6. Hlavní atom, v tomto případě síra, tak musí mít +6 (-6+6=0, resp. +2+6-8=0). Dle seznamu koncovek (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný/-ičný, -ový, -istý, -ičelý) pak pouze připojíme tu odpovídající: síra+ový ... kyselina sírová.
Pokud budeme chtít z názvu vytvořit vzorec, zjistíme si nejprve z koncovky to oxidační číslo. Máme-li kyselinu siřičitou, jde o ox.č. +4 (síra+ičitá). Kladnou část chceme v sudých číslech, tudíž přidáme dva vodíky (2*+1) a kladná část tak má +6 (+2+4) - to podělíme 2 (kyslík má -2), což je 3, a to je výsledný počet kyslíkových atomů. Vzorec je tedy H2SO3.