Mojito

Píše se to mojito, je to ze španělštiny, mochito se to pouze vyslovuje.

Píše se mojito, čte se mochito. Je to španělsky.

Určitě a jedině Mojito

To je dost problém. Neví se zcela určitě, z jakého jazyka slovo vzniklo. Sice se pozpátku jako říká, že to je od slova mojo =sladkokyselý nálev, ale ani to nemusí být slovo, jež by mělo původ na Pyrenejském poloostrově. Dále také prý mojar, navlhčit. Jenže se aktivně začalo užívat až v době, kdy na Kubu byli dovezeni afričtí černoši čili otroci a může to být také z jejich jazyka ze slova mojo, kde to znamená cosi jako amulet a pak je ten problém, že pokud to bylo slovo z některého z afrických jazyků, tak je otázka, co španělsky hovořící slyšeli od černochů a jak to zapsali. Zejména je pak problém, pokud čenoši vyslovovali zvuk h a ten španělští mluvčí mohli obejít náhradním zvukem ch, tedy zapsáno j. Takže jelikož toto není vůbec jisté, tak je vlastně zde položená otázka zodpověditelná ve stylu, jak se to napíše správně spravně nebo správně nesprávně. Prostě, jelikož neznáme správnou zvukovou podobu toho, co tomu slovu předcházelo a dále nevíme, který mluvčí kterého jazyka chtěl uvedený nápoj opatřit názvem a z kterého jazyka ve skutečnosti a dále jak správně zachytil jeho v tu chvíli aktuální zvukovou podobu a jak ji v případě nemožnosti věrné interpertace s hlediska tehdejší španělské mluvy a gramatiky 16. století vyslovil a zapsal alternativně. Čili jediné, co víme opravdu je, že je to zapisované novější španělskou gramatikou jako mojito s úmyslem vyslovit zvuk ch uvnitř slova. Ale tvrdit že to je španělsky, je dost odvážné, to se opravdu neví jistě.

mojito