Polarizační odpor - koroze

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, co to je polarizační odpor u koroze. Případně co to pro nás znamená, když porovnáváme 2 vzorky, jeden má vyšší a nižší polarizační odpor. Dále co je to redoxní potenciál prostředí.

Děkuji moc za ochotu
Tomáš

1 odpověď
Dobrý den,
jedná se o poměrně specializovanou oblast korozního inženýrství - nevím, jaké v tomto oboru máte předchozí znalosti (je to hodně o chemii a fyzice).
Pokusím se to zformulovat co nejpřijatelněji.
Jedna z metod výzkumu korozní rychlosti (tedy jak moc je kov napadán, rychle se rozpouští) v daném roztoku je potenciodynamická metoda. Vzorek zkoumaného kovu je umístěn v testovacím roztoku a je měřeno napětí mezí ním a tzv. srovnávací elektrodou (obvykle kalomelovou) v takovém stavu se ustaví tzv. korozní potenciál. Do roztoku ponoříme ještě třetí elektrodu - např, platinový drát, spojený s citlivým ampérmetrem. Při volně ustaveném korozním potenciálu je proud nulový (rychlost oxidace kovu je stejná jako rychlost redukce oxidujících složek roztoku). Pokud vnějším zdrojem vychýlíme hodnotu napětí zkoumaného kovu, Pt drát začne snímat nenulový proud. VELIKOST TOHOTO PROUDU JE ÚMĚRNÁ VNĚJŠÍMU NAPĚTÍ. Podobně jako v Ohmově zákoně, I=U/R, potom R = U/I. Vyneseme-li hodnotu Potenciálu (značí se E) na osu x a hodnotu proudu na osu y, potoem do vzdálenosti +/- 10 mV od korozního potenciálu (tedy při malých vložených napětích) je závislost PŘÍMKOVÁ a změna hodnoty proudu delta I dělená změnou vnějšího napětí delta E udává směrnici této přímky, která se nazývá POLARIZAČNÍ ODPOR Rp.
Redox potenciál roztoku je jednoduše schopnost tohoto roztoku oxidovat či redukovat jiné látky.
Představme si pro jednoduchost článek, kdy jeden poločlánek tvoří Pt drát ponořený do zkoumaného roztoku a druhý vodíková elektroda - platina pokrytá bublinkami vodíku ponořená v kyselém roztoku. Oba poločlánky jsou vodivě spojeny inertním solným můstkem
Voltmetr mezi poločlánky bude reagovat na to, ze které strany bude "přetlak" elektronů - bude-li zkoumáno oxidační činidlo, potom bude ochotně spotřebovávat elektrony opouštějící vodík na druhém konci aparatury a potenciál roztoku bude kladný, bude-li mít roztok redukční účinky, potom naopak bude "své" elektrony vnucovat H+ iontům na druhém konci, z nichž bude vznikat vodík v oxidačním čísle nula. Roztok tak bude vůči vodíkové elektrodě jevit záporný potenciál.

Nevím, zda jsem Vám pomohl. Jak říkám, jedná se o poměrně pokročilé téma, na chemických fakultách se objevuje obvykle nejdříve ve třetím ročníku a to ještě v rámci oborových předmětů. Budete-li chtít, mohu Vám to více vysvětlit osobně. Shlédněte můj profil na doucuji.eu. Ať se Vám daří!
Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D., Brno
Komentáře:
Martin Z.
POZOR! Napsal jsem to bohužel naopak: Rp = delta U/delta I (už jsem se v tom trochu zamotal :-)