Podle toho co si pamatuji z anorganiky, kyselino a zasadotvornost nesouvisí tolik na oxidačním čísle, spíš jako na elektronegativitě. Čím nižší elnegativita, tím spíše zasadotvrony prvek, naopak elnegativita vyšší je typická pro kyselinotvorne prvky. No když se podíváte do PSP, tak uvidíte ze elektronegativita roste z levá dolů směrem doprava nahoru. No a oxidační číslo poté závisí na skupině ve které se prvek vyskytuje. Tudíž například sodik je v I.a skupině. Má nízké ox. čislo ale zároveň má nízkou elektronegativitu. Naopak Síra je v v VI.a skupině. Tudíž může mít vyšší ox. číslo, ale zároveň na velkou elektronegativitu a tudíž je kyselinotvorna. No a u D prvků je to stejné. Třeba měď má relativně nízkou elektronegativitu, tudíž je spíše zasadotvorna, naopak třeba Molybden má relativně vyšší elektronegativitu, tudíž bude spíše kyselinotvorny. No a jak můžeme najít v PSP, tak nižší elektronegativitu mají prvky se spíše nižšími ox. Čísly naopak, prvky s vyšší elektronegativitou mají spíše vyšší oxidační čísla. Tudíž při kyselino a zasadotvornosti je třeba hledět hlavně na elektronegativitu a ne na oxidační čísla, ale je zde vidět jistá korelace. Doufám že Vám moje odpověď nějak pomohla.

Oxidační čísla /větší číslice -častější výskyt/,vyjadřují hodnoty,které nabývá prvek v molekulách nebo i ve sloučeninách.Prvek v elementárním stavu má oxidační číslo rovno nule.Se stoupající atomovou hmotností roste i elektronegativita prvků,tedy od minimálních hodnot jako zásadotvorné,dále jako přechodné/tvoří jak zásady a kyseliny/dále již jenom kyselinotvorné.Tedy uvolnování elektronů ze sférických orbitů -elektronegativita a jejich přijímání elektropozitiva.Doufám,že moje odpoved Vám byla užitečná.