Nejprve asi třeba říci, co je to medián. Medián je tzv. střední hodnota. Pokud tedy čísla v nějakém seznamu seřadíme od nejmenšího po největší, bude to to číslo, které je uprostřed seznamu. Pro příklad, pokud bychom hledali medián výšky studentů, výsledkem bude výška studenta stojícího uprostřed řady seřazeného podle výšky. V 5 členném řadě to bude výška 3. studenta, vymyslím si: 175cm.

Příklady:
1, 2, 3 ⇒ medián je 2
1, 2, 9 ⇒ medián je 2

Pokud má seznam lichý počet prvků, medián je číslo uprostřed.
Pokud má seznam sudý počet prvků, medián je průměr dvou čísel uprostřed.

Příklady:
1, 2, 3 ⇒ medián je 2
1, 2, 3, 4 ⇒ medián je (2 + 3) / 2 = 2.5
4, 4, 8, 10 ⇒ medián je (4 + 8) / 2 = 6

Klouzavý medián je medián, kde v úvahu bereme pouze jistý počet prvků z daného seznamu, který se postupně doplňuje v čase. V případě covid-19 krize se tedy můžeme dívat na čísla za posledních x dní, např. týden.

Když už teď známe čísla za posledních 14 dní, můžeme si pomocí [] označit čísla vždy za 1 týden a vypočítat, jak se vyvíjel klouzavý medián:

Zde jsou počty nových nakažených za posledních 14 dní:
7 5 7 4 1 5 8 8 16 10 0 2 0 8

První hodnotu klouzavého mediánu vypočítáme takto:
1. v úvahu bereme tyto hodnoty:
[7 5 7 4 1 5 8]

2. hodnoty seřadíme:
1 4 5 * 5 * 7 7 8

3. vybereme číslo uprostřed, které je mediánem, tedy 5


Příklad výpočtu dalších hodnot:

[7 5 7 4 1 5 8] 8 16 10 0 2 0 8 ⇒ 5
7 [5 7 4 1 5 8 8] 16 10 0 2 0 8 ⇒ 5
7 5 [7 4 1 5 8 8 16] 10 0 2 0 8 ⇒ 7
7 5 7 [4 1 5 8 8 16 10] 0 2 0 8 ⇒ 8
7 5 7 4 [1 5 8 8 16 10 0] 2 0 8 ⇒ 8
7 5 7 4 1 [5 8 8 16 10 0 2] 0 8 ⇒ 8
7 5 7 4 1 5 [8 8 16 10 0 2 0] 8 ⇒ 8
7 5 7 4 1 5 8 [8 16 10 0 2 0 8] ⇒ 8

Klouzavé mediány lépe vyrovnávají řady, ve které se vyskytují odlehlé hodnoty.
Počítá se jako Klouzavý průměr, kde se místo průměru použije medián.

Úplně jednoduše, máte řadu pozorován (jevů apod.) Takže lze určit pro tento soubor medián, aritmetický průměr a další charakteristiky. A podobně, když se bude tato řada pozorovaných hodnot, v následujícím čase zvětšovat o další pozorování, tak bude soubor nabývat tedy více hodnot a v nich můžete opět určit medián, aritmetický průměr a další charakteristiky a protože se soubor neustále mění, tedy přibírá další hodnoty, tak se mění s každým dalším členem v souboru i medián a další charakteristiky. Medián je jinak hodnota, ležící uprostřed souboru pozorovaných hodnot, seřazených podle velikosti. Při lichém počtu hodnot souboru n=2k+1 je medián na místě členu k+1, při sudém počtu kdy soubor má n=2k členů se vezmou "oba prostřední" , tedy člen k, k+1 a vezme se obvykle jejich aritmetický průměr.
Vlastně se tu splňuje podmínka, že součet absolutních hodnot odchylek od mediánu je minimální. Suma (abs (Xc-xi)) = min, 1/n (Suma (abs(Xc-xi)) = min , takže průměrná odchylka od mediánu je menší, než průměrná odchylka od jakékoliv jiné zvolené typické hodnoty. Modus je jinak hodnota s největší četností, případně pravděpodobností, takže jak se mění počet členů souboru (tedy zvyšuje se počet) ,tak se mění případně i další charakteristiky, tedy i modus.