Asi víte, jak se obsazují atomové orbitaly, že se obsazují podle nejnižší energie, což je dáno kvantovými čísly n, l, m a s, kde kvantové číslo n značí periodu, takže odpovídá u orbitalů s a p řádku. l značí tvar, a toto číslo může být celé kladné číslo až o 1 menší než n pro danou vrstvu. m značí konkrétní orbital a nabývá celých čísel od -l po +l, a je na tom vidět, kolik je orbitalů ve skutečnosti pro daný typ v dané vrstvě, tedy u orbitalů p jsou 3. A s pak značí spin +1/2 nebo -1/2, s tím, že se zaplňují nejdřív energeticky shodné orbitaly elektrony o stejném spinu.
Dobře. V případě molekul se trochu mění stav zejména vrchní vrstvy, kdy tam vznikají ty molekulové orbitaly, které mohou být energeticky výhodnější, než původní orbitaly(vazebné), nebo nevýhodnější(protivazebné). Ty jsou σ a π, podle typu vazby. σ jsou vlastně něco jako orbitaly s, jsou na spojnici atomů, a tam může být jen dvojice. π jsou něco jako p orbitaly, jsou to orbitaly mimo přímou spojnici atomů(mohou být 2 jako p orbitaly, co se můžou protnout). A těch může být zase víc. Energeticky samozřejmě jsou π orbitaly náročnější. No, a těmi šipkami značíte ten spin.