To je zajímavá otázka. Nejprve je nutno si ujasnit, jako co to je elektřina. Takže pokud jí rozumíte ten projev, kdy pomocí ní uvedete do chodu nějaký spotřebič, tak pak se vlastně stane toto. Dokud není propojen proudookruh=není zapojen vypínač do polohy "on" tak vlastně žádný elektrický proud "neteče" a "eletřina se nekoná". Máte pouze v zásuvkách odběrového místa napětí a to je jen jeden její projev (té "elektřiny"). Takže fakticky vlastně to, co máte na mysli, tedy proud, existuje jen v okamžiku, kdy se "něco děje" tedy spotřebováná. A jelikož přenašečem elektromagnetické síly je foton, tak to je velmi zvláštní "věc" . Vlastně existuje, jen když letí rychlostí c.Jinak má jako nulovou klidovou hmotnost, ale protože jen když letí, nese energii, tak existuje. Takže aby ten váš spotřebič mohl konat činnost, tak vlastně spontánně vznikne při sepnutí proudookruhu vysokoenergetický (vzhledem k danému stavu systému) foton a ten ihned letí rychlostí c a narazí do "volného" elektronu. Tím mu naplno předá celou svou energii a změní se v pozitron, čili antihmotu čili antielektron čili elektron s kladným nábojem. A ten "ihned" bez prodlevy anihiluje okamžitě s "dalším" volným eletronem, kteréžto oba e+ + e- dají dohromady opět foton a ten zase letí c. A teprve, když ten foton takto od elektronu k elektronu proletí celý proudokruh, tak za tu dobu se uvede spotřebič do činnosti. a ty řečené volné elektrony se postupně, nikoliv najednou (platí relativita a max. rychlost přenosu informace) se postupně uvedou do pohybu velmi malou rychlostí, řádově cm/s. Čili kdyby proudokruh měřil 600 000 km, tak od chvíle sepnutí do doby potřebné pro průlet tohoto vznikajícího a zanikajícího fotonu začne spotřebič pracovat po dvou vteřinách. A to samé i naopak, po vypnutí ještě stále dolétají v proudookruhu ty fotony a proto i dvě vteřiny po rozpojení délky ještě pracuje. Nemá totiž "kdo" nekonečnou rychlostí, která není k mání tomu fotonu "dodat informaci" že proudookruh je rozpojen a že nemá co "narážet" do volných elektronů "po cestě" a předávat jim energii, platí realtivita.
Takže ano, eliktřina, když funguje je přesněji řečeno projev hmoty a aby nastal, tak se musí pomocí jiné energie toto uvést do činnosti, čili třeba nechat točit generátor elektrického proudu, zkrátka, i ten nemůže být roztáčen jen tak bez zátěže, čili i tak musí být nějaký provozní proudookruh propojen a ten pak dává napětí protřednictvím přenosové soustavy do odběrového místa. Ale proud nastane až v okamžiku propojení užitečného spotřebiče k napětí od dodavatele. Čili vlastně dodavatel vám fakticky dodává zdroj střídavého napětí, ke kterému když připojíte spotřebič, tak "vidíte" ten projev elektřiny, který je pro vás zajímavý, tj. bezprotřední průchod proudu spotřebičem, "jen" samo napětí pro odběratele nikoliv. Takže je hmotná, bez vodičů, a bez jejich elektronů, které hmotu tvoří by nebyl proud, který uvede do čínnosti spotřebič. Prostě elektron je hmota a foton, který elektromagnetickou sílu zprostředkuje, tak když letí, má hmotnost také. Takže ano. Ale nevyjadřuje se pochopitelně v jednotkách hmotnosti. Jak si to ale představují advokáti, není důležité.
Jinak co se týče myšlenky, tak tvrdit, že je prý nehmotná je dost nesmysl. Bez hmoty tj. lidského mozku a synapsí by nevznikla a aby myšlenka zůstala myšlenkou, tak je nutné ji na nějakých pamě'tových mediích vždy přechovávat a to lze opět je pomocí projevů hmoty. Takže zde advokáti bohužel tápou. I myšlenka je hmotná, je to totiž podobný projev sil, jako ta "eletřina" totiž signály mezi jednotlivými neurony jsou také přenášeny elektrickými proudy a to tvoří pamět v lidském mozku, krátkodobou i dlouhodobou. Zkrátka myšlenka, která vede k nějakému vynálezu, což je jen "dohoda o názvu", je podobným projevem sil, jako interakce hmoty, jako výše uvedená "elektřina", jenže v případě myšlenky mnohonásobně složitější a navíc "ji-eletřinu" užívá.
doučuji.eu
