Monopolní neefektivnost se projevuje náklady mrtvé váhy (mrtvou ztrátou). V dokonalé konkurenci se prodá množství výrobků v ceně, která odpovídá průsečíku nabídky a poptávky. Monopol ale určuje ceny, které jsou běžně vyšší než u dokonalé konkurence, a proto se prodá menší množství produktů. To má za následek mrtvou ztrátu, která vlastně znamená, že monopol nezíská peníze za prodej výrobků, které se nevyrobí kvůli vysoké ceně a spotřebitelé si nekoupí produkty, které nejsou vyrobené. Prostě oba na tom tratí.

doporučil bych videa na ekospace.cz

Když to srovnáme s dokonalou konkurencí, tak při dok konkurenci jsou dohromady přebytek výrobce a spotřebitele maximální, čím je víc nedokonalá konkurence, tím je na trhu prodáváno menší množství a za vyšší cenu. Dědou se tam dvě věci, tím že vzrostla cena tak monopolní výrobce získal větší část toho přebytku pro sebe, přebytek spotřebitelů je menší. Oběma (výrobcům i spotřebitelům se ještě odkrojí trojúhelník té ztráty mrtvé váhy, to je ztráta efektivnosti a celkového užitku (kvůli tomu menšímu obchodováním množství. Ten trojúhelník nezíská ani výrobce ani spotřebitel. Ten spotřebitel za tu vysokou cenu prostě poptá moc málo výrobků (oproti dok konkurenci kde se ustálí cena nižší), a výrobce sice tedy situad monopolu znpohledu přebytku vyrobce získal na vysoké ceně, ale prodá toho relativně míň než by prodal v dokonalé konkurenci. Ještě k tomu přebytku výrobce a spotřebitele obecně (je jedno zda při dok či nedok konkurenci) - je to postavené na srovnávání mezních užitků resp mezních nákladůpostupně prvního, druhého ard výrobků až do prodaného množství, s cenou výrobku které je dosaženo. Pro spotřebitele jsou zpočátku mezní užitku dost vysoké a postupné klesají s dalšími výrobků, u výrobce zas mezní náklady zpočátku nízké a potom s dalšími výrobky rostou, a vtip je v tom že celé to koupené rep prodané množství, všechny kusy, je zaplcena stejně cena-ta rovnovážná. Proč je spotrebitel ochoten za ten první zaplatit tolik -užitečnost a vzácnost bude vysoká, vaše nasycení nízké. Proč mezní náklady rostou? Je těžší zaměstnat víc výrobních faktorů. Jejich přínos nebude rovnoměrný. Třeba máte očesat jablka že stromů, to je vaše "výroba", máte lidskou sílu (dělníka) a kapital (cesáček). Teď k tomu jednomu stromů přidáte ještě druhého dělníka na pomoc.. ale on nemá druhý česáček, tak může jen vydávat tomu prvnímu jablka do bedýnky, necelou za stejný čas dvojnásobek, ale o něco míň než dvojnásobek. I kdyby přidali i druhý česáček, budou si tam trochu překážet, bude mu zbyvat na tom stroměm míň jablek tak přesuny mezi nimi (větší vzdálenost) budou delší. A pak treba ještě při velké zaměstnanosti přijde situace že už tam najdeme další pracovníky který za Původní mzdu nevstanou z postele, budou vyšší mzdové náklady, tím jak se blížíme k plnému využití výrobní kapacity. S do toho ten sběr je méně rychlý kdybychom si spočítali kolik v průměru 1 pracovník očeše jablek za hodinu. Takže méně efektivní a za vyšší mzdu, mezní náklady nam jasně rostou.