Tak otázka byla, jaká síla je reakcí na přitažlivou sílu Země. Tedy odstředivá síla Země jako následek vlastní rotace tělesa Země není reakcí na přitažlivou sílu, naopak, přitažlivá síla Země jako taková je síla tíhová a tíhové zrychlení je algebraickým součtem gravitačního a odstředivého zrychlení a s rostoucí zeměpisnou šířkou, tedy na pólech je odstředivé zrychlení nulové a tíhové zrychlení jen zde je současně gravitační. Ale je to jen následek vlastní rotace tělesa Země. Co se týče padajícího kamene, tak kdyby Země neměla žádný vzdušný obal, tak by se s kamenem nedělo vůbec nic až do okamžiku dopadu, asi cca jako na Měsíci. Samotná existence vzdušného obalu Země ale není žádnou reakcí na přitažlivou sílu tělesa Země, ani na gravitační ani na odstředivou složku. Těleso samotné svou velkostí pouze ovlivňuje, zda a nakolik si zachová nějakou atmosféru, třeba Měsíc = žádnou, Mars nepatrnou, Venuše značnou. Takže pokud by padal třeba z 200 km, kde ještě žádná atmosféra prakticky není, nedělo by se nic, pak by se ovšem po vstupu do atmosféry po krátké době rozpálil na 3000°C a tekl by proudem, vpodstatě by se vypařil, teprve až od nějaké vlastní velikosti by z něj na Zem dopadlo neporušené jádro. Ale není to reakce na přitažlivou sílu Země, ale reakce na případnou existenci vzdušného obalu, do kterého, když se vnoří nějakou rychlostí, tak se zahřeje. Jediné, co ovlivňuje Země je, že jsa vypuštěn (ten kámen), tak nabere rychlost vlivem přitažlivosti Země, vzdušný obal, zda existuje či nikoliv je jiná záležitost a sice vzniku planet a jejich vlastností. Pokud není, tak se neděje nic pokud je, vzniká problém se třením. Takže tření při pádu tělesa, třeba bolidu, není reakce na tíhovou sílu Země, ale reakcí na existenci plynného obalu tělesa. Čili největší hodnota tíhového zrychlení je na pólech a kámen vypuštěný nad póly padá s větším zrychlením.
Komentáře:
MILAN K.
Dále vlivem rotace Země vzniká Coriolisova síla,která volný pád ovlivňuje a má za následek při volném pádu,že způsobuje odchylku od svislice, čili kámen volně vypuštěný dopadne na severní polokouli opačne od svislice, než na jižní polokouli na podobné zeměpisné šířce. Je kolmá k rotační ose Země i ke směru pádu kamene, čili na severní polokouli dopadne poněkud východněji od nadiru-opak zenitu), na jižní poněkud západněji od nadiru. To je ale důsledek vlastní rotace Země, ne přitažlivé síly.
doučuji.eu
