V prvním kole multiplikace depozit dojde k tomu, že banka poskytne ekonomickým subjektům (firmám, domácnostem) úvěry ve výši 95 jednotek (5 jednotek musí schovat na rezervách a nesmí je dát "do oběhu"). Pak si za to ty ekon.subjekty něco koupí, utratí to, a opět se to dostane (do druhé) do komerční banky jako vklad. Ta druhá banka může 95 % z 95 (tj. 90,25 jednotky) znovu rozpůjčovat, zbytek musí dát do rezerv. A subjekty to zase utratí a ten kdo to "vydělá" to zase uloží do banky jako vklad. Tato třetí banka rozpůjčuje 95 % z 90,25 tj. 85,73 jednotek, a zbytek musí dát do rezerv. A tak to dál pokračuje. Čím větší je povinná míra rezerv bank, tím větší část zůstává mimo oběh, a menší část se smí dále rozpůjčovat. Zde je multiplikátor 1/PMR = 1 / 0,05 = 20. Původní úvěr 100 peněžních jednotek vlitý centrální bankou do oběhu, nakonec povede k růstu depozit o 2000. Pokud po té první bance to využijí ještě "postupně" dvě další banky, tak ten nárůst depozit bude 95 + 90,25 + 85,73 = 270,9875 = CCA 271 peněžních jednotek. To že na konci bude celkově depozit 2000 můžeme ověřit např. v excelu. Když si tam dáme tu stovku a vynásobíme to * (1-0,05) a kopírujeme to dál a dál dolů.. Ty dodatečné multiplikace se blíží k hodnotě 1900. A když přičteme ten původní vklad od centrální banky, tak jsme na 2000. Ona jakoby ta stovka není rozpůjčovaná, ta je na těch rezervách. Ale vlastní jí ty komerční banky. Takže kdyby třeba končily svou činnost a už by nepůjčovali tak to ti vlastníci té banky můžou vybrat a utratit. Celkově leží v komerčních bankách na vkladech a rezervách dohromady 2000 jednotek (1900+100). A na začátku tam nebylo nic, než tam centrální banka poslala ten úvěr 100.