Pandemie přinesla změny ve vzdělávání a některé z nich pravděpodobně nebudou jen dočasné. Jednu z netradičních forem vyučování představují tzv. "Learning pods", v češtině nazývané také jako "mikroškoly".

Co je to mikroškola?

Mikroškolou (Learning pod) můžeme nazvat typ malých soukromých "škol", které se od klasických odlišují zejména počtem studentů a vyučovací formou. Většinou jde o skupiny tří až šesti vrstevníků s podobnými znalostmi a schopnostmi. Tato forma vzdělávání se během pandemie stala populární zejména v USA jako alternativa k úplnému vyučování online. Děti se setkávají v domácnosti některé z rodin a poplatek pedagogovi, který žáky učí, hradí společně jejich rodiče.

Na Facebooku vznikla skupina pod názvem "Pandemic pods", na které si rodiče dohadují vyučovací skupiny či termíny a způsoby lekcí. Dnes má tato americká skupina již více než 34000 členů. Ve Velké Británii dokonce existují pojízdné třídy k pronájmu, které fungují jako malé učebny na kolech a a tento druh vzdělávání tak ještě víc usnadňují.

 Vzdělávací model, který klade důraz zejména na individuální přístup k studentovi a na využití moderních technologií, má potenciál uplatnit se v dalších zemích. Kritici mikroškol však upozorňují na několik nedostatků a negativ spojených s tímto druhem výuky.

Plusy a mínusy mikroškoly

Plusy

Malé skupiny žáků umožňují zejména již výše zmíněný individuální přístup učitele. Osobnost žáka a jeho individuální potřeby hrají ve vyučovacím procesu hlavní roli. Dítě dostává prostor projevit se, ale také větší pozornost ze strany pedagoga i spolužáků.

Za jednu z výhod můžeme považovat také propojení online a offline prostředí během učení. V mikroškolách jsou často využívána edukační videa, podcasty, online přednáśky či jiné digitální pomůcky na zpestření a zatraktivnění výuky.

V neposlední řadě příznivci této moderní metody vzdělávání zdůrazňují jeden z jejích největších plusů – a to je bezpečnost během pandemie. Mnoho rodičů má obavu z návratu dětí do velkých škol, kde se denně setkají s desítkami či stovkami lidí, a tím se zvýší riziko jejich nákazy. Mikroškoly ho naopak výrazně eliminují.

Mínusy

Za největší mínus mikroškol je považováno prohlubování vzdělanostních rozdílů mezi dětmi z lépe a hůře finančně zabezpečených rodin. Vyučování v malých skupinách totiž hradí rodiče a zdaleka ne každý si to může dovolit. Klasické školy tím mohou přijít o některé studenty a zároveň o část svých finančních zdrojů. S tím souvisí následné riziko snížení kvality poskytovaného vzdělávání či případný zánik školy.

Forbes.com v článku o mikroškolách v USA mezi negativy uvádí i prohlubování genderové nerovnosti. Podle průzkumu, ktetý vznikl v květnu po vypuknutí globální pandemie, až 97 % matek uvedlo, že má na starosti pomoc dětem se školními povinnostmi. Podobně je to i s organizací domácích mikroškol, často jsou to matky, které přebírají roli učitele. To představuje riziko prohlubování rozdílů v odměňování mužů a žen, protože matky potom mají na svou vlastní práci mnohem méně času a sil.