Obsah trojúhelníku je (délka strany*příslušná výška)/2. U trojúhelníku KLM známe délku strany KL, u trojúhelníku LMN zase délku strany MN, která je oproti straně KL poloviční. Příslušná výška ke straně KL i LM bude u obou trojúhelníků stejně dlouhá, jelikož KL a MN jsou vzájemně rovnoběžné a výška je kolmice na ně. Označíme výšku v. Obsah KLM: 20*v/2=10*v, obsah LMN: 10*v/2=5*v. Obsah KLM je tedy 2x větší, v zadání se ale ptají na polovinu obsahu KLM. Správná odpověď je tedy (C)

Tak jelikož dolní základna je dvakrát větší, než horní základna, dále na výšce nezáleží, dále je jedno, jak vůči sobě je umístěna horní základna vůči dolní (třeba i excentricky daleko stranou) , vždy bude plocha celého lichoběžníku P(KLMN) = ((zd+zh)/2)*v . Zde zd = 20, zh=10, tedy obecně, na rozměrech nezáleží, jen na vzájemném poměru zd/zh, čili zd=2*a, zh=1*a, pak plocha celého lichoběžníku obecně je ((2*a+1*a)/2) *v = 3/2*a*v = P(KLMN).
Potom když lichoběžník pro usnadnění výpočtu zakreslíme tak, že bude zalícován např. pravý konec obou základen, čili při vrcholu L bude pravý úhel, pak plocha P(KLM) = 2*a*v/2 = av. Potom plocha KMN bude rozdíl P(KMN´)-P(KNN´), kde N´je bod, který je pod pravým úhlem od bodu K ve výšce v, čili budeme mít obdélník. Plocha P(KMN´) = P(KLM) = 2a*v/2 = a*v,
pak plocha P(KNN´) = a * v/2. Pak plocha P(KMN) = a*v-av/2 = a*v/2. Čili polovina trojúhelníku P(KLM) = a*v/2 a plocha celého trojúhelníku P(KMN) = také a*v/2. Čili vzhledem k okolnosti, že horní základna je polovinou dolní základny bude tedy (C) čili obě hodnoty jsou stejné. Prostě polovina plochy trojúhelníku při dvakrát větší základně (KLM) = ploše celého trojúhelníku při horní základně (KMN), která je ale poloviční délky, než dolní. Na výšce obrazce vůbec nezáleží, ani na vzájemném umístění základen (jen musí být stále rovnoběžné).