Pokud příklad zní přesně takhle, tak to je dost zrádné. Ono by mělo být zadáno i jaký je koeficient závislosti.. V praxi pomocí různých výzkumů se uvádí mezi hodnotami 2 a 3. Ale když dáme 2 nebo když dáme 3 to je přecijen dost rozdíl. Vychází se z toho, že potenciální produkt (potenciální GDP), většinou značeno Y* je spojen s přirozenou mírou nezaměstnanosti. No a když je nezaměstnanost větší, tak samozřejmě produkt klesá. A naopak, když je produkt nad potenciálním produktem - krátkodobě je to možné, že výrobci jak se moderně říká "jedou bomby", prostě vyrábějí co to dá, ždímají ty kapacity na hraně a někdy až za hranu toho co je rozumné, tak ta nezaměstnanost je nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. To se vyplatí stát s gauče i povalečům, lidem co nemají kvalifikaci potřebnou pro danou práci nebo bydlí někde daleko... oni totiž ti zaměstnavatelé zaplatí třeba i vyšší mzdu a i člověk který by do toho nešel, si udělá rekvalifikační kurz, nebo dojíždí za takovou prací.
No a Okun učil, že lze tu závislost vyčíslit, že je vlastně lineární.
Ten koeficient znamená, na každé procento růstu míry nezaměstnanosti nad přirozenou úroveň připadá pokles HDP o 2–3 %. Takže mi v tom vašem příkladě máme nezaměstnanost o 6 % vyšší než je přirozená mír a - GDP tedy určitě bude pod potenciálem. O kolik? No o 12 až 18 %. Protože 1 % nezaměstnanosti sníží GDP o 2-3 %, tak 6 % nezaměstnanosti o 12 až 18 %. To rozpětí je dost velké. Ten koeficient by tam měli zadat a pak je to záležitost jednoduchého násobení (základní škola). Hezký den, Radek, Radek-Le@seznam.cz