Co vede stát ke snižování sazeb daní? Snaha o zeštíhlení státu, omezení přerozdělování v ekonomice, snaha podnikat motivaci podnikatelských subjektů, snaha o ekonomický růst. Je nutné spolu s tim snížit i státní výdaje jinak by vznikl deficit státního rozpočtu. Jde o fiskální restriktivni opatření, může nejdřív vést s snížení ekon.růstu vlivem toho ze stát neztrácí a nedává tolik zakázek firmám a nepujmuje do lidi tolik peněz pomocí transferů, ale očekává se tam určitá motivace lidi si vydělat, protože jim ty prostředky zůstanou a nikdo jim je nesebere. Odstraňuje to určitou neefektivitu prerozdělovaní, administrativa státu něco stojí, když se vybere na nějaké daní 50 mld, neznamená to že celých 50 mld bude k dispozici na vydaje- nějaké náklady s tím byly spojené. Tento způsob uvažování státu je snahou zavděčit se podnikatelům a lidem s vysokými příjmy, aby jim daně nesnizovali jejich výdělky.

Zvyšování výdajů státu je děláno např.za účelem podpořit podnikatele či důchodce nebo jinou ek.skupinu v době krize. Aby to nezpůsobilo deficit státního rozpočtu, je třeba na to získat víc příjmů (a ty jsou hlavně že zvýšení daní). Stát má také pocit, že musí vyrovnávat ekon.nerovnosti v příjmech. Bohatým brát a chudým dávat. Chce se někdy zavděčit voličům že jim zvýší nějakou dávku nebo "dá něco zdarma".

a) Podle ekonomické teorie může a někdy to tak je, že když se sníží sazba daně - tak se ,,paradoxně" vybere více daní. Je zde několik předpokladů - nižší daňová zátěž vede podnikatelský subjekt k větší efektivitě, lepší konkurence schopnosti a rostoucí výnosy z rozsahu může třeba investovat do dalšího snižování nákladů ( hlavně variabilních, ale v delším období i fixních). Takže třeba na jeden prodaný produkt má měnší daň, ale celkově se jich prodá více, takže stát získá větší příjem.

b) Vláda se snaží snižovat státní výdaje, protože je dlouhodobě v deficitu ( tedy aspoň určitě ČR). A správa státního dluhu je velká položka, čím víc se výdaje a tedy ztráta navyšuje, tím víc musí stát vydávat státní dluhopisy ( cenný papír, rentou je úrok). Taky aby splatil staré, tak musí vydávat další nové.

c) Když se opomene efekt z bodu a, tak si pořád často vlády myslí, že když se zvednou sazby daní tak se vybere více. Může to tak třeba i být, ale možná krátkodobě, je možnost podniků se přestěhovat do jiné země ( např. tzv. daňové ráje) a nebude podnik platit nic v podstatě v dané zemi. Víc podnikatelů třeba přestane přiznávat (část) příjmů, takže se dostane do šedé zony. To znamená že nedělá nelegální činnost, ale dělá na černo, nefakturuje služby apod. Pokud se zvedne klasické DPH na nějaký druh produktu, může dojít k jeho menší poptávce, protože je prostě dražší apod.

d) Když stát zvyšuje státní výdaje rozumně, tak to může přinést pozitivní dopady. Například hlavně do infrastruktury, modernizace škol, lepší městské dopravy, nějaká podpora podnikání. Může to nalákat zahraniční kapitál ( investoři), pokud je třeba dobrá dálniční síť, tak lidi mohou pracovat v jiném městě. Pak samozřejmě čím víc stát vyplatí na starobních důchodech či sociálních dávkách. Tak to ti lidé utratí za produkty a služby v daném státu. A zase prodejci třeba více vydělají a více odvedou na daních.