Tohle není astrofyzika, ale základy astronomie, konkrétně s písmenem M se označují galaxie a hvězdokupy podle kdysi katalogu Mesiera, další bylo třeba dle GC General Catalogue i NGC New General Catalogue a ještě RNGC (revidovaný NGC) a mnoho dalších (třeba Bečvářův Atlas Coelis, Bossův generální katalog, Aitkinův nový generální katalog, Index katalog, AK je ruský , SAO Star catalogue of Smithsonian Astrophysical Observatory , CGPN - Catalogue of Galactic Planetary Nebulae atd. , souhvězdí je jednak náhodná projekce do uskupnění ale i fyzikální uskupení. Náhodná třeba i velmi od sebe vzdálených hvězd, takže velmi často může být že ačkoliv jsou úhlově u sebe, tak jsou ty dvě hvězdy vzdáleny od sebe více, než jiné dvě přes celý horizont, a dále ale jsou samozřejmě i vícehvězdné systémy jako třeba Sirius, kde jsou hvězdy gravitačně spolu vázány, tak je několik hvězd blízko sebe, třeba Siruis B je oběhnut Siriem A za 52 let cca a je jich v něm docela dost, nejsou běžně vidět apod .
Hvězdy v rámci souhvězdí se označují písmeny dle hvězdné velikosti, (pak alfa, beta .. ) a také mohou mít i svůj zvlášť název, hvězdná velikost tak jak se používá od starověku je tzv. zdánlivá, kdy rozdíl magnitud m2-m1 (magnituda = velikost) = 2.5 log(10) (J1/J2), kde J je jasnost , tedy logaritmus poměru dopadajícího světla a je jich 6 (těch zdánlivých hvězdných magnitud) , zatmění Slunce i Měsíce nastane díky okolnosti, že se Země se jeví obě tělesa o téměř stejném úhlovém průměru. Takže zatmění Slunce prostě nastane, když Země, Měsíc a Slunce (v tomto pořadí) jsou zhruba v jedné přímce, pokud je to Slunce, Země Měsíc jedná se o zatmění Měsíce. Kdyby obě tělesa, Země i Měsíc ležely v rovině ekliptiky, tak by nastávalo při každém synodickém Měsíci jednou zatmění Slunce, jindy zatmění Měsíce. což ale není. Dráha Země i dráha Měsíce spolu svírají úhel a proto k zatmění může dojít jen když je Měsíc poblíž uzlu své dráhy, tedy poblíž bodu, kde se protínají roviny těch drah. Častější jsou sluneční zatmění, než měsíční (během 18 let je 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce) , ale zase s hlediska jednoho pozorovatele mohou být měsíční zatmění častější, protože jsou pozorovatelná z celé poloviny povrchu Země, zatímco slunenčí zatmění zase je nv úzkém pásu povrchu Země. Měsíční protě nastane tím, že stín Země zakryje Měsíc, naopak slunenčí nastane, když Měsíc jako těleso svým diskem zakryje Slunce. Tím, jak se ale vzdaluje na cca 525 000 km, budou nezadržitelně již jen prstencová, alias zmenší se jeho úhlový průměr. Chtějí po Vás zhruba vyznačit, kde je mlhovina Mesier 42, 44, 45 , tak M42 odpovídá dle NGC 1976 a je v souhvězdí Orionu asi 400 parseců daleko a je to objekty typu M(E) , M44 je dle NGC 2632 v souhvězdí Raka (Cancerus) a je 158 parseců daleko a je to objekt typu O a M45 nemá označní dle NGC a je v souhvězdí Býka (Taurus) asi 128 parseců daleko objekty typu O, M(R) , takže dle řazení to jsou objekty do 10.25 magnitudy. M42 je mlhovina v Orionu, Rak je souhvězdí zimní,Býk a Orion je souhvězdí podzimní takže máte mapy dvě a v těch to vidíte hned a ty pak přiřaďte k té Vaší co je kompilátem obou. prostě Orion a Býk je v té "nahoře" vlevo dole a Rak je v té "dole" na obvodu a sice zleva v první čtvrtině toho polokruhu.