Tíhová síla je V*hustota_lode*g. Vztlaková síla je V*hustota_vody*g. No, potřebná síla je rozdíl. Na souši je vztlak téměř nula. Přetlak je h*hustota vody*g + atmosférický tlak (0.1MPa).

Takto, černá skříňka nemá nic společného s hustotou materiálu vraku lodi. Takže se jinými slovy ptají, v jaké hloubce by již skříňka mohla implodovat (= zbortit se tlakem vody) a je úplně jedno, jestli ve vraku či o kus vedle něj. Tak jelikož její plášť snese 12 MPa, což je 120 * 100 000Pa tedy 120 násobek tlaku vzduchu při hladině moře, tak již jen na povrchu vody tedy na hladině moře je tlak 100 000 Pa a dále na každých deset metrů vody hloubky přibyde tlaku cca 100 000 Pa, když zanedbáme změnu tíhového zrychlení s rostoucí hloubkou (tíhové zrychlení roste směrem ke středu Země) a změnu hustoty moře (salinitu, kterou neznáme) a budeme počítat vše lineárně. Tak potom 12 *10^6 - 100 000) Pa =11.9 *10^6 Pa = 119 * 10^5 tlaku vzduchu při hladině moře a to je to, co máme k dispozici ohledně pevnosti skříňky s hlediska hloubky moře pod hladinou, čili 119 násobek tlaku při hladině moře, a protože na každých 10 m hloubky přibyde 100 000 Pa, tak 119 násobek tlaku vzduchu při hladině * 10 m sloupec vody = 1190 m. Takže v hloubce moře 1190 m tlačí na stěny černé skříňky celkový tlak 12 MPa, tedy 120 násobek toho, co tlak vzduchu při hladině moře. Tedy již v hloubce 1190 m by mohla nastat imploze černé skříňky.Na tlak vzduchu při hladině moře se nesmí nikdy zapomínat, všimněte si, že je uvedeno že snese maximální tlak a je úplně jedno, čím je způsoben, tedy nejen mořem ale i vzduchem, tedy součtem obojího.