Author's photo
Malia H.
matematika

Jak vypočítat stranu čtverce když vím jeho výšku, což je 10 cm?

Jak se to počítá? Je na to nějaký vzorec?

3 odpovědí
výška čtverce je totéž, co strana čtverce. V rovnoběžníku je výška vzdálenost mezi mezi rovnoběžnými stranami. Čtverec je speciální případ rovnoběžníku - všechny strany stejně dlouhé, protilehlé rovnoběžné, sousední na sebe kolmé. Vzdálenost rovnoběžných stran ve čtverci je tedy stejná jako samotná strana.
Jelikož čtverec má všechny čtyři strany stejné, pak je jeho výška a délka strany shodná, tedy 10 cm.
Komentáře:
Ivana P.
Dovolím si připomenout, že 4 strany stejné má i kosočtverec a výška je jiná. U čtverce ten důvod rovnosti výšky a strany vyplývá z toho, že strany jsou shodné a na sebe kolmé.
Nejdříve je nutno si u těchto linárních útvarů uvědomit, co to je vlastně výška. Fakticky v obecném prostoru (ne jen v rovině) to je nejmenší možná vzdálenost jednoho útvaru od druhého, tedy buď nějakého vrcholu od strany alias základny (třeba trojúhelník) či úsečky od strany (rovnoběžník), když to je v rovině. Pokud v prostoru E(3) a navíc třírozměrného lineárního útvaru, pak vzdálenost například vrcholu od roviny alias základny (jehlan) či nějaké jiné roviny od jiné roviny u rovnoběžnostěnu nebo úsečky od roviny s ní rovnoběžné. A tak dále do vyšších rozměrů lineárních útvarů. Zde v rovině se to počítá zjednodušeně jako pravoúhlý průmět příslušné strany do úsečky co je kolmá na danou stranu alias základnu čili šikmá strana * sin alfa, kde alfa < nebo > Pi/2 (kterou svírá se základnou), a zde u čtverce je automaticky kolmá, takže sin alfa = sin pi/2=1, čili výška kolmá na základnu (stranu čtverce) je přímo ta strana, která je u rovnoběžníků pod obecným úhlem, zde u čtverce pravým. Ve třírozměrném prostoru pro třírozměrné útvary to jde podobně ještě snadno, ale pro dvourozměrné útvary (trojúhelníky a rovnoběžníky, případně lichoběžníky) ve třírozměrném prostotu to není obecně jednoduché, pak nejjednoduší přes souřadnice a jako vzdálenost bodu od přímky a to jsou ty "vzorečky". A v dalších vyšších rozměrech pro nižší útvary jakkoliv rozměrné již jen právě tak. Zkrátka jen dvourozměrný prostor E(2) je zvláštní tím, že pomocí něj a útvarů v něm, tedy E(0) - bod, E(1) - přímka, E(2) rovina fakticky popisujeme všechny další vyšší útvary ve vyšších rozměrech. A proto dvourozměrné útvary ve dvourozměrném prostoru alias rovině se bez těchto "vzorečků" prakticky obejdou, protože samy o sobě jsou tím "vzorečkem", případně vemi zjednodušeným.