ze známého vzorce pro výpočet hydrostatického tlaku ph = h * ρ * g vytkneme hloubku/výšku sloupce (h) a dostaneme vzorec: h = ph/p * g, a víme, že 100 kPa = 100 000 Pa (základní jednotka)

u vody vypočteme: h = 100 000/1000*10 = 100 000/10 000 = 10

u rtuti vypočteme podobně, akorát změníme hodnotu hustoty: 100 000/13 546*10=100 000/135 460=0,738 m = cca 0,75 m = 75 cm

(k té hodnotě hustoty rtuti se v učebnici asi počítá s nějakou zaokrouhlenou hodnotou, vzal jsem první, co jsem našel na googlu čistě pro ilustraci)

S příklady tohoto typu je ten problém, že
"učitelé" předstírají, že na hladině nepůsobí žádný tlak a na dně nádrže či čehokoliv je pak "jen" ten hydrostatický, daný výškou sloupce kapaliny. Ale bohužel není takové místo na Zemi, aby to platilo, takže vždy bude na hladině cca 100 000 Pa dokonce i v Ciudad de Mexico 2400 m.n.m (často 1023 hPa) i na altiplanu (i kdyby jeden mm pod hladinou) a k tomu pak tlak způsobený výškou sloupce kapaliny tedy součet obou. Takže v hloubce 10 m pod mořskou hladinou je ve skutečnosti tlak 200 000 Pa, ne 100 000 Pa, to je dost životu nebezpečná myšlenka.