Vim

Jednoduše:

3) f = c/lambda, c = 299 792 458 (spíše 8-9) m/s, lambda = 570 *10^9 m , cca (300 * 10 ^6 m/s) / (570 *10^-9 m) = (300 *10^6 * 10^9 /570) Hz = (300/570) * 10^6 * 10^6 * 10^3 Hz = (30/57) *10^6 * 10^3 MHz = (30 000 / 57) * 10 ^6 MHz = 526 * 10^6 MHz = 526 THz (mega = milion na prvou, tera = milion na druhou, giga = miliarda = 1000 mega) . Můžete si to představit tak, že na vzdálenosti 300 000 000 metrů máte poskládán vlnový modul o délce 570 nanometrů a ten se tam vejde cca 526 bilionkrát(= milion na druhou krát) . Vlastně na tomhle způsobu jsou založené světelné elektronické dálkoměry, kde se spočte, kolikrát se vlnový modul (třeba právě 570 nm) vejde do té měřené délky (plus doměrek navíc).

Zdravím, snad už není úplně pozdě, ale třeba to aspoň zpětně líp pochopíš. Napíšu ti tady pár vzorců, které by měly na tyto otázky stačit. Nevyřeším za tebe příklady, ale poskytnu teorii, která je potřebná.
K první otázce:
Energie fotonu (částice světla) je určena vztahem E = h*f, kde h je Planckova konstanta a f je frekvence světla. Když se podíváme, co je vlnová délka světla a co je frekvence a jak spolu souvisí, zjistíme, že vlnová délka je délka, kterou světlo urazí za jednu periodu. Tato vzdálenost je v*T, kde v je rychlost světla v daném prostředí (ve vakuu se značí c a je to nejvyšší nějakých 300 milionů mětrů za sekundu) a T je perioda (čas, který trvá, než ta vlna "vysekne" úhel 2 pi). Můžeš si to představit třeba na ručičkových hodinkách. Dejme tomu, že je 12 hodin odpoledne přesně. Za dalších 12 hodin budou obě ručičky opět na stejném místě. V tomto případě tedy malá ručička obkroužila úhěl 2 pi (360 stupňů). To zvládla za čas 12 hodin, který je ta amplituda.