Dobrý den, ještě žádná odpověď, tak si dovolím přidat vlastní nápovědu 🤣😂😆🐈‍⬛🐈🐭

Tak bod B se na přímce nikoliv, nezvolí, jeho poloha je předurčena fakticky polohou bodu A a bodu S. Takže vše jen kružítkem : spojit AC , přenést kružítkem poloměr AS "na druhou" stranu a máme C a pak poloměrem AC protnout přímku a, pak v místě průsečíku M vzít do kružítka poloměr MC a tím protnout předchozí oblouk o poloměru Ac, získáme pomocný bod N, spojíme N s C a to nám protne přímku "a" a máme vrchol B alias patu kolmice. Vést kolmici ve "školním" pojetí znamená fakticky použít napevno zafixovaný úhloměr s nastaveným napevno úhlem 90°, což je poněkud chucpe. Čili takto máme pravoúhlý troúhelník ABC. Bod D lichoběžníku získáme opět jen kružítkem takto : z bodu cC kružítkem poloměr AB, provést oblouk, pak z A poloměr BC a provést oblouk a průsečíkem oblouků P jen protahnout přímku CP a ta bude automaticky rovnoběžná s přímkou a . Následně do kružítka poloměr AC a z bodu C tuto rovnoběžnou přímku jen protneme a máme D(1) alias lichoběžník ve smyslu značení ABCD(1) proti směru hodinového kruhu. Druhý vrchol D2 získáme protnutím spojnice AP s již použitou kružnicí z bodu C o poloměru AC a to dá D2, pro první lichobžník budou základny AB, CD(1), pro druhý lichoběžník budou základny BC, AD(2). Sestrojovat rovnoběžky, jak vidno, umělým paralelogramem ani kolmice uměle nastaveným pravým úhlem netřeba. Dále, proč nejde bod B zvolit ad hoc na přímce "a" , jelikož máme již délku AS a AC = 2* AS a dále tím že to je "nějak již zakreslené nejprve (vzájemná poloha S vůči A na přímce a, tak je dán fakticky úhel spojnice AC s přímkou "a" a na tom silně závisí přepona AB, proto B nelze zvolit, ale pouze graficky odvodit, vlastně se tak graficky řeší Pythagorova věta pro obě odvěsny zde z C vycházející.