Proveď pokus podle popisu. Potom popiš, co si pozorovala ;-). Nevím, jak bychom Ti s tímto mohli pomoci, pokus za Tebe neuděláme....

1. Tak jelikož těleso, zde papírová loďka včetně "nákladu" plave na hladině vlivem okolnosti, že jej drží síla odpovídající tíze kapaliny tělesem vytlačené, tak přildáváním nákladu do loďky zde drobných kuliček se přihodí, že nastane okamžik, kdy bude tíha loďky stejná, jako tíha té kapaliny, kterou ta loďka ještě vytlačí a to bude v okamžiku, kdy nejnižší část "paluby" té loďky bude stále ještě nad hladinou . V tom okamžiku se bude fakticky již jen "vznášet" v té kapalině a jakýmkoliv dalším přidáním nákladu kuliček se již začne potápět tedy vlastně padat ke dnu vlivem zemské tíže, jelikož v tu chvíli tíha loďky vlivem "nákladu" což je tíha těch kuliček včetně tíhy dané materiálem té loďky bude větší, než to co loďka sama vytlačí v podobě příslušného objemu vody a její tíhy. Proto se také udává u námořních lodí výtlak a ten se pochopitleně nevztahuje "nadoraz" k palubě, ale k čáře ponoru, dané statickým výpočtem.
2. Pokud tím přidávaným nákladem do té loďky bude přímo voda, tak bude li např. z alobalu, tak ten sám má nějakou hmotnost, která se projevuje jako tíže, která ji táhne ke dnu. Na hladině ji ale drží vytlačený objem vody, čili bude poněkud ponořená pod hladinu ve vodě, ikdyž bude prázdná, čili objem vody, který do ní lze nalít bude odpovídat právě tomuto zbylému objemu, co je nad hladinou. A když se bude do té loďky přidávat náklad v podobě objemu vody, tak se bude zvyšovat tíha loďky. Ta až po "čáru ponoru", což v tomto pokusu může být zde přímo horní okraj loďky, resp. ten co je nejnižší čili nejblíže k hladině, tak představuje maximální objem, který v podobě vytlačené vody může loďka ještě nadnášet a ten bude vždy menší, než je celkový objem té loďky. Takže až bude přidáno té vody nepatrně více, tak se začne již nezadržitelně přlévat přes palubu a klesne ke dnu. Zkrátka v případě přidávaného nákladu, tedy vody do loďky klesne ke dnu ve chvíli, kdy objem přidané vody bude o něco menší, než je objem celkový té loďky. Kdyby totiž měla klesnout ve chvíli, kdy se do loďky nalije celý vnitřní objem vody, tak by nesměla mít žádnou hmotnost a nesměla by při položení na hladinu být vůbec ponořena, což nejde realizovat. Čili ikdyž bude loďka vyhotovena ze sebelehčího materiálu, vždy klesne při naplňování vodou a objem této přidávané vody bude vždy menší, než celkový objem té loďky. Takže čím bude materiál loďky těžší, více bude i bez nákladu zanořena pod hladinu a tím menší objem vody na potopení bude stačit, než je celkový objem loďky.
Takže například, loďka váží 1 kg, vnitřní objem, který má činí 10 l. Takže při položení na vodu poněkud se ponoří a sice právě o 1 litr objemu, čili ji nadnáší tíha 1 litru vody. Takže aby se potopila, stačí dolít 9 litrů+ cokoliv nepatrně navíc (třeba 1 ml) vody, ačkoliv objem loďky samotný je 10 litrů.