Radikály jsou částice obsahující nespárované elektrony. Vznikají homolytickým štěpením vazby. Elektronová konfigurace chloridového radikálu je totožná s elektronovou konfigurací jednoho atomu chlóru (viz obrázek i s radikálem methylovým). Další příklady, které uvádíte, jsou sice teoreticky možné, ale je třeba si uvědomit, že radikály mají vysokou energii, jsou velmi nestabilní, a proto se snaží co nejrychleji nespárované elektrony spárovat vytvořením nové kovalentní vazby. Ale situace Vámi popisovaná v Si se může vyskytnout. V polovodičích typu P jsou v krystalu Si vázány jako příměsi atomy prvků ze 3. skupiny periodické soustavy, třeba Al, a atomům křemíku tedy přebývá po jednom elektronu. Stabilitu tyto atomy získávají tím, že elektrony, které mají navíc uvolní, ty se mohou vlivem elektrického pole pohybovat v krystalu a způsobovat vodivost jinak nevodivého krystalu Si.

Elektronová konfigurace radikálů.
rád bych věděla, jak bych udělala elektronovou konfiguraci (čtverečkovou) pro radikál.
Pro chloridový radikál, ale i methylový .
Elektronová konfigurace popisuje, jaké elektrony jsou v atomu nebo molekule a jak jsou uspořádány v energetických orbitalech. Radikál je molekula nebo atom s nepárovým elektronem, což znamená, že má neúplnou elektronovou konfiguraci. Pro zápis elektronové konfigurace radikálu můžete použít konvenční způsob zápisu konfigurace atomů, kde se elektrony uspořádají do energetických orbitalů v souladu s jejich elektronovou konfigurací v neutrálním stavu a následně se odečte jeden elektron.
Například pro chloridový radikál (Cl•) by elektronová konfigurace mohla vypadat následovně:

Cl: 1s^2 2s^2 2p^6 3s^2 3p^5
Cl•: 1s^2 2s^2 2p^6 3s^2 3p^4

Zde jsme odečetli jeden elektron z posledního energetického orbitalu (3p). Pro methylový radikál (CH3•) by elektronová konfigurace mohla být:

C: 1s^2 2s^2 2p^2
H: 1s^1
CH3•: 1s^2 2s^2 2p^2 1s^1 3s^1

Zde jsme odečetli jeden elektron z atomového orbitalu uhlíku a jeden elektron z jednoho z atomů vodíku.