Celý kosočtverec se skládá ze čtyř stejných ale čtvrtinových kosočtverců (tedy plochy jsou čtvrtinové, jelikož strany a úhlopříčky jsou poloviční) a tím, že úhlopříčky původního jsou na sebe kolmé, jsou stejně tak na sebe kolmé i úhlopříčky každého ze čtyř menších a příslušné spolu rovnoběžné. Sestrojíme tedy úhlopříčku AC, tu rozpůlíme dostaneme střed O, sestrojíme kolmici na AC v bodě O a dále polovinu mezi OC opět rozpůlíme (dostaneme P) a tím vedeme kolmici a na AC a současně rovnoběžku s předchozí kolmicí. Pak poloměrem 7 z vrcholu A protneme úhlopříčku sestrojenou ve 3/4 blíže k bodu C a získáme bod S, pak délku SC přeneseme na prodloužení do bodu D, délka CD pak pro kontrolu z bodu A musí procházet bodem D a tou protnout kolmici v bodě O na AC a máme vrchol B a z něj pro kontrolu musí ta samá délka procházet bodem C . Ale než takové nepřesné protínání kružnic s rovnoběžkami a přenášení z "malého" do "velkého" = zdroj chyb je lepší vypočíst všechny prvky viz níže :
PS. v geodesii, která z geometrie čerpá pro praktické účely přes 300 let je něco takového naprosto nepoužitelné, zásadně z pravoúhlých souřadnic přes prvky odvozené početně.